Článek
Většina fantastů, kteří vymýšlejí cizí světy, popisuje civilizace, které si za základ berou pozemské na určitém stupni vývoje. Neuvažují o tom, že podmínky k rozvoji té které civilizace mohou být různé. Ale přitom fyzikální zákony a podmínky platí všude stejně. To znamená, že pokud někde vznikly rozumné bytosti, nemohly mít hned letadla a kosmické lodě. Musely projít stejnou cestou jako my – opracování kamenů, ovládnutí ohně, tavení kovů, nástroje… a klíčovým prvkem k tomuto rozvoji je zdroj energie. A tak se muselo začít s pálením dřeva. Ničím jiným. Oheň nelze živit hlínou ani kameny, ani kovy. Jen dřevem, a posléze uhlím. A nakonec ropou, a zemním plynem. Ničím jiným.
Dlouho si pozemská civilizace vystačila s pálením dřeva, posléze výrobou dřevěného uhlí. Z vědeckého hlediska je existence uhlí, ropy, a také zemního plynu, důsledkem přeměny zbytků dávných živých organismů – rostlinných i živočišných. Pokud by však zbytky živých organismů shnily, nebo byly sežrány mrchožrouty rychleji, než došlo k jejich přeměně, žádná ropa (zemní plyn, uhlí…) by nevznikla. Je dokonce možné, že ropa a další snadno dostupné zdroje energie existují výhradně na Zemi. Civilizace, vzniklá na takové planetě by tedy byla ochuzena o zdroje energie, na které jsme zvyklí.
Nacházíme se proto na planetě, kde ropa a uhlí nevznikly.
Pro tavení železa a všech kovů, topení, výrobu elektřiny se používá jako palivo dřevo a dřevěné uhlí. Přesto na planetě došlo k průmyslové revoluci. Ale jak bude vypadat bez uhlí?
Vznikl parní stroj, spalující dřevo. Ale stromy zabírají hodně místa a rostou pomalu. Navíc dřevo má poloviční energetickou hodnotu než uhlí, takže k výrobě energie se musí spálit více dřeva.
Problém s tavením kovů způsobí, že ocel bude velmi drahá. Obrovské hutě a železárny, jak je známe, nevzniknou, a budou o mnoho menší a skromnější. Tavení a zpracování hliníku bude možné jen v malém množství, titanu téměř vůbec. To negativně ovlivní stavbu letadel, velkých lodí, mostních aj. konstrukcí…
Bez ropy a uhlí mají chemici mnohem těžší úkol při syntéze uhlovodíků. Tato syntéza by zahrnovala dlouhý řetězec etanolu nebo rostlinných olejů. Syntetické kaučuky, plasty a bioplasty se tak objeví mnohem později, a budou příliš drahé na to, aby se daly použít masově. Přesto z dřevěného uhlí lze vytvořit syntetický benzín, a z některých rostlin lze získat biopaliva k pohonu spalovacích motorů. Ty lze pohánět i dřevoplynem, jako za 2. sv. války.
Chybí zde také zemní plyn. Ten je důležitou složkou pro výrobu čpavkových hnojiv. Bez těchto hnojiv budou potřebovat lidé k produkci stejného množství potravin čtyřikrát více zemědělské půdy. To udrží nízký růst populace na planetě.
Elektřinu zde lidstvo může velmi dobře vyrábět z parních strojů, ale posléze i bez uhlí, ropy a plynu. Například díky vodním a větrným turbínám. Budou ale hledat i další zdroje – slunce, pohyb vln, gravitaci… Průmysl by se přiblížil právě těmto zdrojům, k vodním přehradám. I dálkové vedení elektrické energie po mnoha stožárech bude problém, zejména s ohledem na množství potřebného kovu, který je drahý.
Elektronika by však v tomto případě byla velmi složitá. Pokud vzniknou počítače, budou velmi velké, a mohou vykonávat jen ty nejprimitivnější úkoly.
Kromě toho, pro využití dalšího, mocného zdroje energie – jaderného - je nutné vytěžit potřebnou surovinu – uran nebo thorium. Je také možné, že i velké množství uranu v podloží Země je úplná výjimka, daná tím, že Sluneční soustava vznikla z exploze velké, neutronové hvězdy. Z jiných hvězd by tolik uranu nemuselo vzniknout, a mohou být i planety, kde uran nebude.
Jsme tedy na planetě, kde je civilizace zbavena zdrojů k široce dostupné elektrické energii – uhlí, ropy i uranu. To se odrazí ve všech oblastech života…
A tak se podívejme na život na takové planetě, na to, jak si s tím tamní lidé, státy a mocnosti poradí…
Čtěte zde: https://kpufo.cz/x-syra/x-syra.htm
