Frank Sinatra: Pil, měl deprese a pokusil se o sebevraždu. Kvůli jediné, přenádherné ženě

Frank Sinatra nebyl jen zpěvák. Byl to symbol celé jedné éry, jehož hlas zněl jako whisky s kapkou medu. Jeho kariéra trvala více než pět dekád, během nichž se proměnil z vyzáblého chlapce z Hobokenu v New Jersey v nepsaného krále americké populární hudby.

Vždyť v 50. letech, kdy většina jeho vrstevníků ztrácela dech, zažíval druhou vlnu slávy. Alba jako In the Wee Small Hours nebo Songs for Swingin’ Lovers! se stala etalonem žánru. Každá jeho píseň však v sobě měla jakousi tíhu osudu. Není divu — zpíval totiž často o tom, co skutečně prožíval. Ačkoliv měl v očích veřejnosti pověst šarmantního svůdníka a bonvivána, v soukromí byl Sinatra plný rozporů. Byl výbušný, žárlivý, zároveň však křehký a hluboce zranitelný. Bojoval s úzkostmi, měl sklony k depresím a kolikrát nezvládal své emoce. Byl to muž, který miloval naplno, a když ho láska zklamala, rozpadal se na kusy. „Frank byl jako dynamit. Nikdy jste nevěděli, kdy vybuchne – a proč,“ vzpomínal jeho dlouholetý přítel Tony Oppedisano. A když se ke všem těmto charakterním rysům přidá bouřlivý vztah s krásnou ženou, velký příběh je na světě.

Osudovou ženou Franka Sinatry byla bezpochyby herečka Ava Gardner. Ta se narodila v roce 1922 v malém městečku Grabtown v Severní Karolíně jako nejmladší ze sedmi dětí do chudé farmářské rodiny. Její otec byl dělník na tabákové plantáži, matka učitelka. Ava tak vyrůstala v tvrdých podmínkách amerického Jihu, což v ní už od dětství budovalo nezlomnou povahu. „Byli jsme chudí, ale šťastní,“ vzpomínala. Kdo by to byl řekl, že ve dvaceti letech tato dívka vkročí do samotného Hollywoodu.

Její cesta na výsluní začala prakticky náhodou, když její švagr poslal její portrét do filmového studia MGM. A když onu fotografii poprvé uviděl hledač talentů, oněměl. Ava měla totiž kromě půvabu něco, co se nedalo naučit – auru. Brzy podepsala smlouvu se studiem, jež ji začalo připravovat na roli hvězdy.

Zpočátku to nešlo samo, jelikož Ava měla silný jižanský přízvuk a nebyla herečkou od přírody. Ale kamera ji milovala a zanedlouho se z ní stala osobnost, kterou lidé zbožňovali. Ještě aby ne, však byla krásná, inteligentní a nezávislá. V éře, kdy ženy měly být tiché a oddané, si Ava šla vlastní cestou. Milovala svobodu, víno, jazz a muže. A oni milovali ji, někdy až nebezpečně moc.

Její první manželství bylo krátké a chaotické. V roce 1942 se provdala za tehdy slavného herce a zpěváka Mickeyho Rooneyho. Byla to spíše pubertální romance než opravdová láska. „Byl jako malý kluk. Zábavný, ale nedospělý,“ komentovala herečka později. Rooney měl slabost pro hazard a ženy, manželka mu nestačila. Vztah vydržel pouhý rok, poté se rozvedli.

V roce 1945 si Ava vzala jazzového klarinetistu a dirigenta Artieho Shawa. Právě on ji donutil číst Freudovy eseje a Tolstého, přitom ji kritizoval a nazýval „negramotnou krásku“. I vztah s tímto mužem Avě po roce ztroskotal.

Kromě těchto dvou mužů byla Ava spojována například ještě se slavným leteckým magnátem a excentrikem Howardem Hughes. I když ji nadbíhal, odmítala ho. „Byl chorobně žárlivý. Když jsem mu řekla, že chci dýchat, poslal mi plynovou masku,“ přemítala.

Se slavným spisovatelem Ernstem Hemingwayem ji zase spojovalo hluboké přátelství. Ava byla jeho múzou i parťačkou do nepohody. Oba milovali Španělsko, býčí zápasy a silné emoce. Hemingway spáchal v roce 1961 sebevraždu. Což byl akt, který u muže nezažila poprvé. A tak se obloukem dostáváme zpět k Sinatrovi.

Ava se v Sinatrově životě objevila už v roce 1949. Když se potkali, Sinatra byl na dně, Ava na vrcholu. On byl tehdy ženatý s Nancy Barbato, s níž měl tři děti.

Ava byla tu dobu sice volná, ale už tehdy nechvalně proslulá svými milostnými románky. Byla dívkou, která nepatřila nikomu, ale každý chtěl patřit jí. „Byla to nejkrásnější žena, jakou jsem kdy viděl. Když vešla do místnosti, všichni zmlkli,“ nechal se slyšet Sinatra.

Jejich aféra začala jako bouřlivý flirt, ale rychle přerostla v posedlost. Sinatra se kvůli ní rozvedl s Nancy, což poškodilo jeho image a kariéru. Ztratil přízeň veřejnosti, která mu nevěru neodpustila. Ale on byl ochoten obětovat vše. „Ava pro mě znamenala víc než život,“ svěřil se přátelům.

Vzali se v roce 1951, rozvedli o šest let později, ale nikdy se od sebe zcela neodpoutali. Ava ho podváděla, on ji prosil, žárlil, pil. Ava se nenechala vlastnit, zpěvák to ale nedokázal přijmout Třikrát si chtěl kvůli ní sáhnout na život. „Frank byl muž, který mě miloval tak moc, že si tím zničil život,“ řekla s lítostí v hlase.

Poprvé spolykal Sinatra prášky, když se dozvěděl, že ho Ava ho podvádí s hercem Robertem Mitchumem. Zhroutil se. Po návratu z natáčení ho jeho milovaná našla v hotelovém pokoji. „Nechtěl jsem zemřít. Chtěl jsem, aby mě někdo zachránil,“ řekl hudebník po letech.

Jen o několik měsíců později se pokusil o sebevraždu znovu. Tentokrát v domě svých přátel pustil plyn a lehl si na podlahu. Zachránil ho v poslední chvíli jeden z hostů. Ava tehdy řekla jen: „Když jsem mu řekla, že ho opustím, viděla jsem v jeho očích prázdno. Ne smutek – nicotu.“ A další pokusy měly následovat.

Vztahu neprospěly i další těžké chvíle v podobě dvou potratů. „Nechtěla jsem přivést dítě do světa, kde vládne chaos,“ vysvětlovala Ava. Pro Sinatru to byl další hřebík do rakve jeho iluzí. Toužil po rodině, ale jeho partnerka odmítala být matkou.

A tak pokračovaly scény jak z dramatického noir filmu. Hádky, rozbíjení lahví, žárlivé výlevy. Sinatrova láska k alkoholu, zejména k whisky, byla dobře známá. Podle americké novinářky Robbyn Swan konzumoval až láhev denně. Kvůli jeho závislosti docházelo k rušení koncertů a problémům při natáčení.

Například během práce na albu Strangers in the Night byl značně opilý, což vedlo k napjatým situacím s producentem. Pod vlivem se také popral s novináři, rozbíjel televizory i telefony, a v jednom případě se dokonce pokusil zapálit záclony. Jeho poslední manželka Barbara to popsala ve své knize Lady Blue Eyes: My Life with Frank Sinatra.

Přestože měl zpěvák sklony k excesům, dokázal být povětšinou disciplinovaný, pokud šlo o práci. Když se připravoval na natáčení alba nebo vyjížděl na turné, alkohol i cigarety omezil. Jenže dlouhodobé užívání těchto látek se nedalo zcela zamaskovat. Stačí si poslechnout jeho nahrávky ze 40. let a porovnat je s těmi z 50. let — jeho hlas je v pozdějším období znatelně chraplavější a hlubší.

Aby toho nebylo málo, syn nechvalně známého kolumbijského drogového bosse Pabla Escobara, Sebastián Marroquín, zveřejnil ve své knize Pablo Escobar: Můj otec šokující tvrzení. Podle něj byl Sinatra „výtečný obchodník s drogami“. Podle jeho slov sloužil jako prostředník pro praní špinavých peněz z obchodu s kokainem, a to skrze své obchodní zájmy v USA, zejména v kasinech a zábavním průmyslu. Důkazy pro toto tvrzení však chybí a celá věc zůstává v rovině nepotvrzených výroků.

Co se ale však ví jistě, je to, že kromě alkoholu se Sinatra spoléhal na prášky na spaní a stimulanty, aby zvládl náročný pracovní rozvrh. Tato kombinace vedla k výkyvům nálad, výbuchům hněvu a problémům v pracovním i osobním životě. Sám muzikant přiznal, že trpěl maniodepresivními stavy, což se projevovalo extrémními výkyvy nálad. Jeden den zažíval euforii, druhý měl hlubokou depresi.

I proto Ava často mizela na několik týdnů pryč, Frank jí posílal zoufalé telegramy. Jednou jí napsal: „Pomalu mě zabíjíš, Avo. A já tě pořád miluju.“ Ona mu na to stručně odpověděla: „To je tvůj problém, Frankie.“

Oficiálně se rozvedli v roce 1957. Nezůstala mezi nimi sice hořkost, ale bolest přetrvávala. Ava zůstala v Evropě – žila ve Španělsku a později v Londýně. Sinatra dál vystupoval a navazoval vztahy s dalšími ženami, ale nikdo už pro něj nebyl jako Ava. „Všechno po ní byla jen náplast,“ přiznal.

I po rozvodu jí volal a psal dopisy. Když byla nemocná, posílal jí peníze a květiny. Do konce života ji označoval za svou největší lásku. „Nikdy jsem ji nepřestal milovat. Jen jsem se s tím naučil žít,“ řekl.

Ne nadarmo Sinatrovy nejsmutnější písně vznikly právě v období po rozchodu s Avou. Album Only the Lonely je považováno za jeho emocionálně nejautentičtější dílo. Tony Oppedisano, autor knihy Sinatra and Me, napsal, že „Ava byla jeho andělem i ďáblem“ a že se jednalo o „lásku, která ho zvedla ke hvězdám, ale také jej téměř zabila.“

V šuplíku svého pracovního stolu měl Sinatra až do své smrti v roce 1998 portrét své osudové ženy, na jejíž zadní straně byl nápis: To the one that got away. Yours, always.

A Ava? Ani ta nikdy nenašla trvalé štěstí v lásce. Byla to žena, která si nedala vzít svobodu. Zemřela osm let před jazzovým velikánem na zápal plic. A věřte, nebo ne – v pokoji měla jen jedinou fotografii – sebe a Sinatry z roku 1953, kdy byli šťastní.

___________

Zdroje:

https://www.thelist.com/1399790/inside-ava-gardner-relationship-frank-sinatra/

https://people.com/celebrity/biggest-bombshells-from-new-ava-gardner-biography-her-tumultuous-marriage-to-frank-sinatra-more

https://www.foxnews.com/entertainment/frank-sinatra-ava-gardner-tony-oppedisano-book

https://www.dailymail.co.uk/news/article-3183414/How-cold-steel-Ava-Gardner-drove-Sinatra-try-kill-TWICE-Two-abortions-smoking-gin-Told-time-story-Old-Blue-Eyes-greatest-fatal-obsession.html

https://www.express.co.uk/entertainment/music/598298/Frank-Sinatra-enemy-suicide-attempts-love-affair

https://www.dailymail.co.uk/news/article-3308155/amp/Frank-Sinatra-better-drug-dealer-singer-says-drug-lord-Pablo-Escobar-s-son-claims-crooner-father-s-business-partner.html

Barbara Sinatra: Lady Blue Eyes: My Life with Frank.