Článek
Po smrti Walta Disneyho 15. prosince 1966 se šířily zprávy o tom, že by mohlo být jeho tělo nebo jeho část (mluví se především o hlavě) zamrazeny. Není však náhodou, že tento příběh, připomínající sci-fi scénář, vděčí za svou popularitu i tehdejší senzacechtivé žurnalistice. Historici, odborníci, a dokonce i Disneyho dcera Diane Disney Miller ale shodně tvrdí, že jde o čistou fikci.
Pojďme obrátit slávu Walta Disneyho naruby a vysvětlit si, proč se i dnes najdou tací, kteří si představují, jak Disney leží v ledové komoře někde v Disneylandu, připravený vrátit se zpět do světa živých.
Disneyho zdraví a okolnosti jeho smrti
Když Walt Disney onemocněl rakovinou plic, bylo mu pouhých 65 let. Zdravotní problémy ho však trápily delší dobu, zčásti kvůli jeho celoživotnímu kouření. Trpěl mimo jiné chronickou obstrukční plicní nemocí. V listopadu 1966 mu lékaři odhalili nádor na levé plíci, který se navzdory léčbě rychle šířil. Disneyho zdravotní stav se rychle zhoršoval a na operaci do nemocnice nastoupil jen měsíc před svou smrtí. V této době už nebylo pochyb, že nemá naději na uzdravení.
Vzhledem k závažnosti onemocnění a potřebě absolutního klidu však rodina o jeho skutečném zdravotním stavu informovala jen velmi střídmě. Pro veřejnost jeho hospitalizaci popsala jako „běžnou léčbu starého zranění krku z póla.“ Když Disney 15. prosince 1966 zemřel, byl v souladu s rodinným přáním pohřben v Glendale Memorial Park. Dětský génius a průkopník animace tedy dle těchto oficiálních informací odpočívá na hřbitově – a ne v komoře pod atrakcí na motivy Pirátů z Karibiku v Disneylandu v Kalifornii.
To je verze, která se začala tradovat po fámě, kterou vypustil bulvární novinář. Dle serveru PBS se jednalo o reportéra The National Spotlite. Ten tvrdil, že se po Disneyho smrti vplížil do nemocnice St. Joseph's Hospital, kde uviděl jeho tělo v kryogenní komoře.
Legenda pokulhává i co do logiky
Legenda o zamrazení Disneyho hlavy nebo těla zčásti vznikla i kvůli režisérově lásce k futuristickým nápadům. Sám Disney byl prý fascinován pokrokem, o čemž svědčí například jeho projekt EPCOT. To měl být jakýsi futuristický „živý experiment“ v technologii a designu města.
Bob Nelson, bývalý prezident Cryonics Society of California, rád opakovaně tvrdil, že Disney měl zájem o kryoniku, ale nakonec nebyl zmrazen. „Nikdy to jasně nespecifikoval písemně, a když zemřel, rodina do toho nešla… Dva týdny poté jsme zmrazili prvního člověka. Kdyby byl Disney první, byla by to světová senzace a obrovská vzpruha pro kryoniku,“ řekl Nelson pro Los Angeles Times. „Nechali ho zpopelnit. Osobně jsem viděl jeho popel,“ dodal. Lidé si ale zapamatovali hlavně to, že v souvislosti s kryonikou o Disneym mluvil. A to jim stačilo, aby se mýtus šířil.
Nicméně Disney nikdy neměl zájem se nechat zmrazit, jak vyvrátili odborníci z oboru kryogeniky. V roce 2021 publikoval USA Today rozbor celého příběhu s jednoznačným závěrem: „Disney není a nikdy nebyl zmrazen“.
Diane Disney Miller, Disneyho dcera, byla jednou z prvních, kdo tuto báchorku veřejně odmítl. „Je to směšné a absurdní,“ prohlásila v rozhovoru, kde vzpomínala na otce a jeho záliby. Sama uvedla, že podobné spekulace považovala spíše za hloupý vtip a nikdy o něčem takovém neslyšela. Podle Diane by její otec zmrazení nezvažoval, protože až do posledních chvil byl realistou. V biografii o otci z roku 1972 Diane dokonce napsala, že pochybuje, že někdy o nějaké kryonice vůbec slyšel.
Proč si Američané mýtus oblíbili?
Některé legendy se drží naživu tak pevně jako Disneyho ikonický Mickey Mouse. Američané mají tendenci přikládat význam moderním mýtům, zejména když se pojí s tak slavnou osobností, jako byl Walt Disney. Myšlenka, že by tento producent a režisér mohl být v budoucnu, kdy by jeho génia mohly využít další generace, oživen, má pro mnohé určité kouzlo a jistou poetiku.
Pokud Disney sám pěstoval dojem futuristického mága, který miloval pokroky techniky, proč nepřipustit, že mohl ve skrytu duše toužit po nesmrtelnosti? I to může být důvod, proč si Američané rádi jeho příběh přikreslují.
Dalším argumentem je pak to, že se obyvatelé USA upnuli na jeho osobnost po atentátu na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho v listopadu 1963. Po této národní tragédii se Disney stal jakýmsi majákem optimismu, jak zmiňuje článek na serveru Popular Mechanics. Jeho přítomnost podporovala víru ve „velký krásný zítřek“.
Nic to nemění na tom, že kryogenika je složitá disciplína a uchování těla na neurčito se blíží spíše sci-fi než reálné vědě.
Jenom další pohádka
Mýtus o zamrazeném Disneym přesto všechno dál rezonuje americkou společností, ať už jako humorný příběh, nebo fascinující legenda, kterou Američané rádi přibarvují. Realita je ovšem taková, že Disney spočívá klidně v hrobě, zatímco jeho příběhy a postavy žijí dál srdcích diváků. Mýtus o jeho ukrytém zmrzlém těle je tedy spíše příběhem z dílny Hollywoodu než historickou pravdou. Pokud si uděláte výlet do Disneylandu, můžete si ji s úsměvem připomenout.
