Článek
Poslední týdny nás ukolébaly do falešného pocitu bezpečí. Teploty byly příjemné, slunce svítilo a topná sezóna jako by se nás netýkala. Vypadalo to, že si energetické trhy možná dají na chvíli pauzu. Jenže, jak už to tak bývá, každá idylka jednou končí. A ta naše končí právě teď.
Zpráva, kterou přinesly Novinky, hovoří jasně: „Evropu může příští týden zasáhnout vlna arktického chladu.“ To není jen mrazivý titulek. To je předzvěst reality, která zasáhne každého z nás.
Arktický chlad znamená jediné: dramatický nárůst spotřeby energií. Všichni budeme muset topit. Více, intenzivněji a po delší dobu. Je to jednoduchá rovnice. Větší zima rovná se větší poptávka po teple. A větší poptávka, jak víme, rovná se vyšší cena.
Až sem by to byla jen nepříjemná, ale vcelku normální zimní epizoda. Jenže my nežijeme ve vakuu. Žijeme v Evropě, která je energeticky propojená jako spojené nádoby. A náš největší soused, Německo, má zásadní problém.
Když nesvítí slunce a nefouká vítr
Právě tady vstupuje do hry druhý, a možná mnohem zákeřnější faktor, který popsal server Publico. Tento jev má dokonce své vlastní německé slovo: Dunkelflaute. Znamená to „temné bezvětří“.
Je to noční můra německé Energiewende, tedy jejich přechodu na zelenou energii. Německo vsadilo desítky miliard eur na solární panely a větrné turbíny. Což je skvělé, když svítí slunce a fouká vítr.
Jenže co se stane, když přijde arktická vlna? Obloha je zatažená, dny jsou krátké (takže soláry nedodávají téměř nic) a paradoxně, při určitých typech mrazivého počasí, často ani nefouká silný vítr.
Německo, které si v ideologickém zápalu odstavilo své stabilní jaderné elektrárny, se najednou ocitá na suchu. Obrovská, průmyslová země s 80 miliony obyvatel, kteří také chtějí topit, najednou nemá dostatek vlastní stabilní energie.
Co udělá? Začne „vysávat“ elektřinu odevšad, kde je k mání. Z Francie, z Polska a samozřejmě od nás, z České republiky.
Platíme účet za cizí politiku
A teď se dostáváme k jádru problému. My v České republice jsme stále jedním z největších vývozců elektřiny. Naše jaderné a uhelné elektrárny jedou a vyrábějí. Měli bychom mít tedy elektřiny dostatek a za rozumnou cenu, že?
Omyl.
Žijeme na jednotném evropském trhu. Cena elektřiny se neurčuje podle toho, za kolik ji vyrobíme u nás v Temelíně. Cena se určuje na evropské burze. A když Německo, zoufale potřebující energii, začne skupovat vše, co je k dispozici, cena na této burze vyletí strmě vzhůru.
Pro nás to v praxi znamená toto:
- Venku mrzne, takže musíme topit víc (náš přímý problém).
- Německu ve stejnou chvíli nefungují větrníky, takže musí nakupovat (jejich problém).
- Jejich obří poptávka zdraží elektřinu na celé burze (náš nepřímý, ale o to bolestivější problém).
Co nás čeká v následujících dnech
Aktuální předpověď počasí přesně kopíruje dlouhodobý výhled pro druhou listopadovou dekádu, která má být teplotně nadprůměrná. Po středečních 8 °C nás čeká oteplení, kdy se od čtvrtka až do pondělí budou maximální denní teploty stabilně držet mezi 10 °C a 11 °C, což je mírně nad běžným průměrem (6–10 °C). I noční teploty zůstanou s 2 °C až 5 °C relativně vysoko.
Tento teplý ráz počasí se však dramaticky změní v příštím týdnu, přesně jak předpovídal dlouhodobý model příchodu ochlazení. V úterý 18. listopadu teploty spadnou na 5 °C a ve středu už jen na 4 °C, přičemž noční mrazy klesnou až na -2 °C. Tím se naplní předpověď o možném příchodu prvních mrazů i do nižších poloh.
Jaký byl listopad v minulých letech
Ačkoliv jsou tyto hodnoty mírně nad běžným listopadovým průměrem (6–10 °C), zdaleka nedosahují extrémů, které tento měsíc umí překvapit; v minulosti byly totiž zaznamenány i teploty překračující +20 °C, jako například v roce 2015 (+20,7 °C v Kobylí) nebo v roce 2018 (+20,8 °C v Kladné-Žilině).
Oproti tomu v roce 2016 ukázal listopad svou mrazivou tvář, když teploty klesly hluboko pod bod mrazu a padaly rekordy, například na Rolavě na Karlovarsku naměřili -17,5 °C nebo na Jezerní slati dokonce -20 °C.
