Článek
Je 11. listopadu. Svatý Martin na bílém koni sice nedorazil, ale přinesl s sebou něco jiného. Všude na mě vyskakují nabídky na svatomartinské husy, restaurace hlásí „poslední volná místa“ a já vím, co přijde hned potom: advent, svařák, nákupní šílenství. A uprostřed toho sedím já, koukám na bankovní aplikaci a cítím, jak mi v krku roste knedlík.
Cinkla mi výplata. Hned po ní cinkly odchozí platby. Nájem, energie (samozřejmě vyšší než loni), telefon, internet, pojistka, jídlo na příští měsíc. Když jsem odškrtala všechno, co musím zaplatit, abych mohla dál fungovat, podívala jsem se na zůstatek. Zbylo mi přesně 6 300 korun.
To není rozpočet na dárky. To je rozpočet na všechno. Na dárky, na jídlo, na cukroví, na stromeček, na Silvestra. Na kompletní „provoz“ Vánoc pro mě.
První reakce byla čistá, nefalšovaná úzkost. Začala mi bušit hlava. Otevřela jsem Instagram a viděla sousedku, jak už peče perníčky a zdobí byt světýlky za tisíce. V práci se kolegyně bavily o tom, kam jedou mezi svátky na lyže. Já mezitím počítala, jestli si můžu dovolit koupit máslo teď, nebo až bude v akci.
Cítila jsem se neschopně. Jako matka, která nedokáže dětem dopřát „kouzelné Vánoce“, o kterých se všude mluví. Cítila jsem vztek na to, jak je všechno drahé. A hlavně jsem cítila obrovskou vlnu studu.
Tenhle stav trval asi hodinu. Chodila jsem po bytě, mechanicky uklízela a v hlavě mi jel jen šum. A pak jsem se uklidnila a začala věcně přemýšlet
Nebudu brečet. Nebudu si půjčovat. Odmítám vlézt do ledna s vyčerpaným kontokorentem nebo dluhem na kreditce jen proto, abych splnila nějakou cizí představu o dokonalých svátcích. Jestli mají být letošní Vánoce hezké, musím jim dát jasný řád.
Udělala jsem si kafe, vzala papír a tužku a sepsala ten nejbrutálnější, ale zároveň nejupřímnější vánoční rozpočet svého života. Tady je.
Můj vánoční plán za 6 000 Kč
Zaokrouhlila jsem to dolů na 6 000 Kč, abych měla rezervu. Rozdělila jsem je do čtyř klíčových kategorií.
DÁRKY (Limit: 3 000 Kč)
Tohle je nejtěžší část. Tři tisíce na celou rodinu zní jako vtip. Ale musela jsem si ujasnit priority.
- Dospělí: Zcela rušíme dárky mezi dospělými. Manželovi jsem to rovnou řekla: "Hele, letos si nic nekupujme. Uděláme si hezký večer, až děti usnou, a dáme si láhev vína." Kupodivu souhlasil s úlevou.
- Širší rodina: Tady přichází na řadu "jedlé dárky". Nekoupím drahé dárkové koše. Místo toho upeču tři druhy cukroví navíc, koupím hezké (ale levné) dózy a udělám domácí vaječný koňak. K tomu fotka dětí v rámečku. Náklady na rodinu: cca 250 Kč. Celkem 500 Kč.
- Děti: Tohle je priorita. Zbylo mi 2 500 Kč. To je 1 250 Kč na dítě. Zní to málo, ale děti nepotřebují deset dárků. Potřebují jeden nebo dva, které si opravdu přejí. Prošli jsme si bazary (Bazoš, Vinted, Facebook Marketplace) a našli spoustu věcí "jako nových" za třetinovou cenu. K tomu každému jednu knížku a samozřejmě pyžamo, které stejně potřebují.
JÍDLO A CUKROVÍ (Limit: 2 000 Kč)
Vždy jsem pekla 12 druhů. Letos ne.
- Cukroví: Pečeme jen tři nejoblíbenější druhy – vanilkové rohlíčky, linecké a vosí hnízda. Suroviny (mouku, cukr, máslo) koupím v akci ještě v listopadu než zase zdraží.
- Štědrovečerní večeře: Je to tradice. Kapr a salát. To není drahá večeře. Salátu ale neudělám kýbl na pět dní, ale jen tolik, kolik sníme za dva dny.
- Zásoby na svátky: Největší past jsou "nákupy na svátky". Koupíme jen to, co jíme normálně. Žádné hory chlebíčků, žádné drahé uzeniny. Když bude zavřeno, budeme jíst těstoviny. Svět se nezboří. Za celý rok naskladníme do špízu tolik věcí a přichází ideální čas vše spotřebovat.
STROMEK A VÝZDOBA (Limit: 500 Kč)
Letos poprvé nebudeme mít stromek za patnáct stovek až do stropu. Koupíme malý, v květináči, který pak zkusíme zasadit. Nebo jen velkou jedlovou větev do vázy. Výzdobu máme z minulých let. Atmosféru dělají svíčky, vůně cukroví a koledy z YouTube, ne blikající sob za dva tisíce.
REZERVA (Limit: 500 Kč)
Na zapomenutou majonézu do salátu, na balicí papír (i když letos chci zkusit balit do starých novin a dětských kreseb) nebo na svařák na náměstí, abychom si taky něco dopřáli.
Můj nový vánoční klid
Když jsem tento seznam dopsala, neskutečně se mi ulevilo. Zmizel ten ochromující pocit úzkosti. Zmizela panika z toho, že to nezvládnu.
Ano, bude to skromné. Ano, musím plánovat každý nákup. A ano, asi budu muset spolknout pár poznámek od tchyně, proč nemám napečeno jako loni. Ale víte co? Je mi to jedno.
Tenhle plán mi vrátil pocit klidu a kontroly. A ten je k nezaplacení.
Letošní Vánoce nebudou o hojnosti a plýtvání. Budou o tom, že jsme spolu. O tom, že si v klidu sedneme k pohádce a nebudeme mít v hlavě exekutora, který přijde v lednu. Jestli se taky topíte v předvánoční úzkosti z peněz, zkuste to. Sepište si to. Dejte své panice čísla. Možná zjistíte, že i s málem se dá zažít hezký svátek.
