Článek
Naše mateřština má neuvěřitelné kouzlo. Je plná slov, která voní starými půdami, praskajícím dřevem v kamnech a vyprávěním našich babiček. Jenže čas je neúprosný a spousta nádherných výrazů tiše mizí z našeho každodenního slovníku.
Pojďte se na chvíli zastavit, vrátit se v čase a otestovat svou intuici. Schválně, kolik z těchto pěti zapomenutých slov ještě dokážete správně zařadit?
1. Když vám babička řekla, že jste „ROZTOMILÝ“, bylo to jasné. Ale co to znamenalo, když o někom prohlásila, že je „BARCHÁN“?
- A) Druh tvrdého chleba
- B) Hrubá bavlněná látka (nebo mrzutý, drsný člověk)
- C) Starý dřevěný trakař
Správná odpověď B: Barchán (nebo barchent) byla hustá tkanina, ale v lidové řeči se tak označoval i člověk tvrdý, nepoddajný a věčně mrzutý.
2. Na starých venkovských staveních se často ozývalo, že je potřeba přinést „KOPIST“. Co byste vzali do ruky?
- A) Velkou vařečku na míchání povidel nebo těsta
- B) Ostrou sekeru na štípání třísek
- C) Hliněný džbán na podmáslí
Správná odpověď A: Kopist (či kopisť) je ploché dřevěné náčiní, velká vařečka, kterou naše prababičky míchaly hustá jídla ve velkých hrncích.
3. Když se v chalupě rozhostilo ticho a dědeček unaveně zamumlal, že ho přepadla „CHANDRA“, každý věděl, o co jde. Co to bylo?
- A) Těžká chřipka s horečkou
- B) Špatná nálada, melancholie a splín
- C) Prudká letní bouřka
Správná odpověď B: Chandra je staré expresivní vyjádření pro duševní tíseň, mrzutost, nudný splín nebo smutnou náladu, kterou dnes moderně nazýváme depresí.
4. V uličkách staré Prahy jste mohli občas zaslechnout, že někdo nosí „ŠALMÁSTR“. Co měl dotyčný na sobě nebo u sebe?
- A) Elegantní pánský klobouk
- B) Kapesní hodinky na řetízku
- C) Dlouhý, teplý zimní kabát
Správná odpověď A: Šalmástr (z německého Schallmeister) byl v lidovém slangu, zejména tom pražském, výraz pro frajerský nebo naopak staromódní klobouk.
5. Když se večer na návsi scházela mládež, občas se stalo, že se někdo začal chovat „SMRKUTNĚ“. Jaký vlastně byl?
- A) Neuvěřitelně lakomý a skoupý
- B) Smutný, zádumčivý a plačtivý
- C) Hlučný, divoký a rozjívený
Správná odpověď B: Smrkutný znamenalo v historické češtině žalostný, trudný nebo plačtivý. Smrkutný člověk byl ten, kterému do očí snadno vháněly slzy.
Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.
Zdroje:
- Ústav pro jazyk český AV ČR – Slovník spisovného jazyka českého (Oficiální vědecké pracoviště a historické slovníky mapující vývoj, archasmy a proměny českého jazyka v průběhu staletí).
- Český rozhlas – Slova, která mizí z našeho slovníku (Rozhlasové archivy a etymologické glosy věnované zapomenutým regionálním výrazům a kráse staré češtiny).
