Článek
Stovky drobných důlků na golfovém míčku fakt nejsou estetickým prvkem, jak jsem si kdysi myslela. Jakýkoliv jiný sportovní míč třeba na fotbal nebo házenou, kulečníková koule či míčky na stolní tenis mají naprosto dokonale hladký povrch. Co se však vymyká, je golfový míček – prohlubně na něm ale mají svůj smysl, v angličtině se tomu říká „dimples“.
Už v 19. století na tuto drobnost přišli sami hráči. V této době se golfové míčky vyráběly z tzv. tvrzené gumové šťávy stromu perovníku (lat. guttapercha). Povrch míčku dodávali výrobci – jak jinak – dokonale hladký. Nicméně sami hráči si velmi brzy povšimli, že míčky použité, otlučené od holí, poškrábané či plné vrypů měly podstatně delší trajektorii. Sami začali míčky záměrně vyřezávat, upravovat, dělat do nich rýhy a důlky.
Když hladký míček letí vysokou rychlostí, proudící vzduch po jeho stranách hladce klouže. Tím za letícím míčkem vzniká rozsáhlá zóna podtlaku, která funguje jako neviditelná brzda a táhne míček zpět. Důlky na golfovém míčku tento proces zásadně mění. V každé nerovnosti, důlku či prohlubni vzniká jakoby turbulence a díky zmenšení podtlakové zóny za míčkem se snižuje odpor materiálu až o polovinu.
Stovky důlků na míčku jsou důkazem toho, že zkušenost lidí dokázala předběhnout dobu dřív, než ji dokázala fyzika popsat. Takže škrábance a nerovnosti nakonec díky náhodě dokázaly posílat míčky dál a přesněji než původní hladké.
Použité zdroje:
- United States Golf Association (USGA) – Oficiální testovací protokoly, standardy pro schvalování golfových míčků a výzkum aerodynamiky povrchu
- NASA Glenn Research Center – Fyzikální studie o aerodynamice rotujících těles, koeficientu odporu a vlivu dimples na trajektorii letu
Baví vás odhalovat zapomenuté zajímavosti z historie i všedního života? Další exkluzivní texty – jako je třeba příběh o tajemném Ferdovi de Podskal, bleším králi – najdete na mém profilu na platformě Herohero, kde mě a mou tvorbu můžete podpořit pod mým jménem Lenka Čihařová.
