Článek
Tam, kde selže nepozornost nebo technický systém, nastupuje obyčejná lidskost, která nezná pojem otevírací doby. Lékárnice Jana už měla ve své kanceláři všechno připravené k odchodu domů.
Počítač měla vypnutý, bílý plášť visel v šatně a v ruce už nervózně žmoulala klíče od budovy. Najednou jí však pohled sklouzl k papírovému receptu, který odbavovala jako úplně poslední. Starší, špatně se pohybující pán si u ní vyzvedával silný lék na srdce a v tu vteřinu Janu polilo ledové horko.
Uvědomila si, že mu v předvánočním shonu zapomněla přibalit zásadní návod k bezpečnému dávkování a varování před nebezpečnou kombinací s jinými přípravky. Bez těchto několika klíčových vět reálně hrozilo, že si senior vezme medikaci špatně a následky by v jeho věku byly fatální.
Telefonní kontakt na pacienta v systému chyběl a adresa bydliště se nacházela pět kilometrů na úplně opačné straně města. Jana si mohla říct, že si pán jistě přečte příbalový leták, nebo že chybu napraví, až příště dorazí znovu. Svědomí je však tichý a neúprosný soudce a ona věděla, že by kvůli tomu celou noc neusnula.
Místo k teplé večeři tak sedla do chladného auta a s kouskem papíru v ruce bloudila v labyrintu neznámého sídliště. Když jí překvapený muž po dlouhém zvonění konečně otevřel dveře, zůstal v naprostém šoku.
Stála před ním zadýchaná paní z lékárny, omlouvala se za vyrušení a podávala mu správné instrukce k užívání. Nebyla to její zákonná povinnost a nikdo by ji v práci nepopohnal k odpovědnosti. Udělala to jednoduše proto, že věděla, co je lidsky správné. Když jí vděčný pán nabízel peníze nebo bonboniéru, s úsměvem to odmítla.
Vysvětlila mu tehdy, že jí před lety v nemocnici také zachránila kůži pozorná sestřička, která si všimla špatně připravené infuze. Tehdy si Jana slíbila, že v tomto zdravotnickém řemesle nikdy nezapomene na to, že na druhé straně pultu stojí lidská bytost, a ne jen pouhé číslo pojištěnce.
Tento příběh nám připomíná, že svět nedrží pohromadě jen tabulky a automatizované procesy, ale lidé ochotní svou práci skutečně prožít. Právě tito tiší, neviditelní hrdinové jsou skutečným tmelem naší společnosti.
Příběhy plné naděje a lidského tepla jsou tím, co nás v tomto uspěchaném světě drží nad vodou. Pokud hledáte další chvíli pro klidné zastavení, zvu vás k přečtení vyprávění, které v posledních dnech zasáhlo nejvíce čtenářů:
Zdroje:
- Etický kodex České lékárnické komory (olekarnach.cz)
- Zákon o léčivech a povinnosti při výdeji vázaném na lékařský předpis
