Článek
Představte si, že sedíte v kavárně, pijete kávu a najednou si sami bezděčně vylijete šálek do klína. Nebo se snažíte zapnout košili a vaše druhá ruka tvrdohlavě knoflíky rozepíná. To není scénář z hororu – to je realita lidí trpících syndromem cizí ruky (Alien Hand Syndrome, AHS), vzácným neurologickým onemocněním, při němž jedna ruka jedná proti vůli svého majitele.
Když se mozek rozdělí
Tento zvláštní stav obvykle vzniká v důsledku poškození mozku, například po mrtvici, úrazu nebo operaci. Často se objevuje u pacientů, kterým byl chirurgicky přerušen corpus callosum – svazek nervových vláken spojující pravou a levou hemisféru mozku. Normálně spolu mozkové polokoule komunikují a koordinují pohyby těla. Pokud však tato spojnice nefunguje správně, může se stát, že jedna ruka začne jednat autonomně.
Případ Karen Byrne
Jedním z nejznámějších případů syndromu cizí ruky je příběh Karen Byrne, Američanky z New Jersey, která trpěla od dětství těžkou epilepsií. Ve 27 letech podstoupila chirurgický zákrok, při kterém jí lékaři přerušili svazek nervových vláken spojující pravou a levou hemisféru mozku, aby zabránili šíření epileptických záchvatů mezi hemisférami. Operace byla úspěšná v léčbě epilepsie, ale přinesla nečekaný vedlejší efekt. Po přerušení této spojnice začala pravá hemisféra (která ovládá levou ruku) fungovat autonomně, bez vlivu levé hemisféry, která je zodpovědná za vědomé rozhodování. Výsledkem bylo, že levá ruka Karen se chovala, jako by ji ovládal někdo jiný.
Po operaci si Karen začala všímat podivných věcí. „Zapálila jsem si cigaretu, položila ji do popelníku, a než jsem se nadála, moje vlastní ruka ji zhasla,“ popsala Karen. Někdy jí levá ruka dokonce brala věci z kabelky a odhazovala je pryč, aniž by si toho byla vědomá.
Tento stav se zhoršoval natolik, že Karen často musela svou levou ruku držet nebo ji uklidňovat. Zdálo se, jako by měla svou vlastní vůli – někdy se dokonce chovala agresivně vůči jejímu vlastnímu tělu.
Varianty syndromu cizí ruky
Existují různé varianty AHS v závislosti na tom, která část mozku je postižena:
- Čelní typ – ruka nekontrolovaně sahá po objektech, někdy je i křečovitě svírá.
- Kalózní typ – dochází k „boji“ mezi oběma rukama, kdy jedna dělá opak toho, co chce druhá.
- Parietální typ – ruka se pohybuje neobvykle a člověk má pocit, že mu nepatří.
Lze syndrom cizí ruky léčit?
Neexistuje specifický lék, ale symptomy lze zmírnit. Lékaři někdy předepisují léky na zklidnění nervové aktivity nebo doporučují rehabilitační techniky – například zrcadlovou terapii, kde se pacient učí znovu vnímat kontrolu nad rukou. Někteří si pomáhají tak, že neposednou ruku zaměstnávají držením nějakého předmětu.
Syndrom cizí ruky je příkladem toho, jak složitě mozek řídí naše tělo – a jak záhadně se někdy může vymknout kontrole.
