Článek
S velkou slávou jsem se vrátila do práce. Hned první den, kdy jsem ještě ani neměla podepsanou pracovní smlouvu, onemocněl syn. Na OČR, neboli ošetřování člena rodiny, šel partner, protože jsem měla silný argument - potřebuji podepsat pracovní smlouvu, abych na OČR vůbec mohla jít.
Prvních pár dní kluci válčili doma spolu. Válčili je opravdu vhodné slovo, protože náš být vypadal opravdu jako ve válečné zóně a já jsem si po práci dala druhou směnu - úklid a krmení divé zvěře.
Když synovi vyšly špatně výtěry, přešla jsem na OČR já. Důvod je prostý - partner má několinásobně vyšší plat než já a z ekonomického hlediska to dává větší smysl. Naštěstí v mé nové práce mají pochopení a vedoucí mě uklidnila, že se s tím počítalo. Díky za skvělé vedoucí chápající snahu matek vrátit se do práce, ale zároveň pečovat o děti!
Dostavil se velký šok
V rámci nabírání zkušeností ohledně OČR jsem se ale od kolegyně dozvěděla šokující informaci. Tuto dávku lze čerpat jen do 9,99 let.
OČR je klíčovou dávkou, která slouží k podpoře rodin, které se dostanou do obtížné situace kvůli nutnosti pečovat o nemocné dítě. Tato dávka mi dává smysl a jsem za ni jako matka velmi vděčná.
Co však nechápu a co je velmi diskutováno, je zmíněná věková hranice, která je v současné době nastavena na 10 let věku dítěte.
Mojí dceři bude brzy 10 let. Když dostane teplotu, nebo zvrací, potřebuje pomoc a asistenci. Těžko si v horečkách dojde pro léky, na které navíc nesmí bez povolení sahat, nadávkuje si potřebné množství a vezme si je. Opravdu se ode mě očekává, že nechám malé bezmocné dítě ležet doma v horečkách a odejdu do práce? Samozřejmě, že to neudělám! Budu ale muset doufat, že má vedoucí zůstane skvělou vedoucí i nadále a pustí mě domů třeba na dovolenou nebo na neplacené volno.
Moje dcera má navíc horší imunitu a trpí na časté spálové angíny. Takže dovolená bude brzy v háji a jak zajistím děti o velkých prázdninách bez dovolené, to je mi zatím velkou záhadou.
Desetileté dítě už je samostatné
Věk 10 let byl stanoven především z historických a legislativních důvodů. Systém je založen na myšlence, že dítě, které dosáhlo 10 let, již nepotřebuje takovou nepřetržitou péči jako dítě předškolního věku či na prvním stupni základní školy.
Uznávám, že jsem tedy někde udělala chybu, ale moje skoro desetileté dítě si neumí nadávkovat léky a jakmile se trochu setmí, tak se doma sama bojí.
Děti ve věku 10–12 let sice mohou být relativně samostatné, ale stále se nacházejí v citlivém vývojovém období. Nemoc nebo nepřítomnost rodičů může mít na dítě negativní vliv, především v období, kdy potřebuje nejen fyzickou péči, ale i emocionální podporu. Tento aspekt je často podceňován.
Co na to naši sousedé?
Česká legislativa není v tomto ohledu jedinečná. V mnoha evropských zemích je podobná věková hranice, kdy je ošetřovné poskytováno jen pro mladší děti, obvykle do 10–12 let. Například v Německu je ošetřovné poskytováno rodičům dětí mladších 12 let. Na Slovensku je věková hranice pro OČR jedenáct let.
Ve Francii je pak tato hranice stanovena na 16 let. Jupí, vše vyřešeno! Stěhujeme se do Francie!
Ekonomické zatížení státu
Ale zpět k nám do Čech. Jedním z argumentů proti navyšování této věkové hranice je, že by to mohlo výrazně zatížit státní rozpočet. Ošetřovné je totiž hrazeno z veřejných prostředků, a pokud by došlo k jeho prodloužení na starší děti, zvýšily by se náklady, které by stát musel pokrýt.
Na druhé straně, jsou-li rodiče nuceni nechat starší dítě doma samotné kvůli nemoci, mohou se dostat do obtížné situace, kdy jsou nuceni volit mezi prací a péčí o dítě.
V posledních letech se proto stále častěji objevují diskuze o tom, zda by se věková hranice pro čerpání ošetřovného neměla zvýšit. Některé návrhy se zaměřují na zvýšení hranice na 12 či dokonce 15 let, což by lépe reflektovalo aktuální potřeby rodin a situaci na pracovním trhu.
Bohužel se jedná zatím pouze o diskuze a žádná změna legislativy se tak nepřipravuje.
Zdroje: autorský text
