Článek
Tento jev popsala v roce 1993 lékařka Frances Rauscherová. Ta zjistila, že po 10 minutách poslechu Mozartovy hudby dosahují studenti lepších výsledků a jejich průměrné prostorové skóre IQ bylo po poslechu hudby o 8 až 9 bodů vyšší než u studentů, kterým byla puštěna relaxační hudba.
Pozitivní vliv ano, ale zvýšení IQ nikoliv
Ačkoliv je tento jev spojován s prostorovou inteligencí, byl převzat trochu zjednodušeně a říká se, že poslech Mozarta zvyšuje IQ. Mozartův efekt se stal natolik populárním, že v roce 1998 guvernér státu Georgia Zell Miller zahájil program distribuce CD s klasickou hudbou každému novorozenci v jeho státě.
Tento termín se také používá k popisu zjevných zdravotních přínosů poslechu hudby – včetně přínosů pro lidi trpící úzkostí, hypertenzí a epilepsií. Na rozdíl od zvyšování IQ, což se dočtete dále, byl v tomto případě příznivý vliv opravdu prokázán.
Jak uvádí server Tech Focus, bylo zjištěno, že mozek epileptických pacientů reaguje rozdílně na hudbu Mozarta a Haydna. Mozartova hudba epileptické výboje potlačovala, zatímco Haydnova je u mužů zvyšovala a u žen snižovala.
Efekt je spojený s emocemi
Žádný výzkum nikdy neprokázal, že pouhé poslouchání Mozartovy hudby může mít trvalý dopad na celkovou inteligenci nebo IQ. Naopak, když recenzované studie uvedly účinek, byl omezen na oblast dovedností prostorového uvažování a kognitivní zlepšení bylo velmi krátkodobé.
Je ale možné, že efekt přímo nesouvisí s typem hudby, ale s našimi emocemi, zlepšením nálady a úrovní pozornosti, kterou může hudba vyvolat. Některé skladby nás mohou učinit šťastnějšími, což nám může dočasně zvýšit naši schopnost soustředit se.
Podpora pro tuto interpretaci pochází ze studie více než 8 000 školních dětí žijících ve Spojeném království, která proběhla v roce 1996, kdy byla populární rocková skupina Blur.
Výzkumníci tehdy náhodně přiřadili některé z dětí, aby poslouchaly Mozarta, a jiné aby poslouchaly Blur. Po 10 minutách poslechu studenti absolvovali krátký test vizuálně-prostorových schopností.
Děti, které poslouchaly Blur, měly lepší výkon než děti, které právě poslouchaly Mozarta.
A co sluchátka pro nenarozená miminka?
V tomto vás, milé maminky, musíme zklamat. Žádná studie dosud neprokázala, že by poslouchání Mozarta v těhotenství mělo vliv na pozdější schopnosti dítěte.
Existují ale důkazy, že děti získávají kognitivní výhody z hudebního tréninku. Zejména děti, které se zabývají hravými, rytmickými a hudebními aktivitami, mohou mít lepší jazykové znalosti.
I proto se v posledních letech velmi rozšiřují kulturní programy zaměřené na to, aby se děti mohly setkat s vážnou hudbou dříve, než budou schopny poslušně a tiše sedět.
Jedním takovým je například Filharmoniště, které působí v rámci Středočeského kraje.
„Vážná hudba nezná věkové, jazykové ani jiné bariéry,“ říkají zakladatelky projektu, který zve na poslech vážné hudby děti od narození až po školní věk.
Svůj program uzpůsobilo například i pražské Rudolfinum, které zavedlo rodinné dny, kde jsou dětem lehkou formou představovány hudební či baletní klasiky.
