Článek
Výchova dětí je komplexní a náročný proces, který ovlivňuje mnoho faktorů. Jedním z těch hlavních je samozřejmě osobnost dítěte, protože každé dítě je unikátní. Ale jsou i faktory, kterými na děti působíme my rodiče.
Mezi klíčové patří pohlaví dítěte a fáze vztahu rodičů. Tyto aspekty mohou výrazně ovlivnit způsob, jakým jsou děti vychovávány, a mají dopad na jejich vývoj a budoucí život.
Výchovu ovlivňuje pohlaví dítěte
Biologické a psychologické rozdíly mezi chlapci a dívkami hrají důležitou roli v tom, jakým způsobem by měli být vychováváni. Chlapci a dívky mají často odlišné potřeby, zájmy a způsoby, jakým reagují na výchovné metody.
Například, chlapci mohou být více aktivní a potřebují více fyzického prostoru pro hru, zatímco dívky mohou preferovat sociální interakce a verbální komunikaci.
Že je výchova dívek a chlapců naprosto rozdílná dokazují nejen zkušenosti kolem nás, ale shodují se na tom i odborníci. Steve Biddulph, autor knih o výchově, dokonce napsal knihu o výchově dětí zvlášť pro dívky a zvlášť pro chlapce.
Sám říká, že miminka jsou sice miminka bez ohledu na pohlaví, ale rozdíly mezi nimi jsou.
„Chlapci méně vnímají tváře. Děvčata mají mnohem lepší smysl pro dotek. Sítnice v zadní části očí chlapců jsou jinak tvořené, takže vidí více pohybu a méně barvy a textury. Chlapci rostou rychleji a silnější, přesto je více trápí odloučení od matky,“ vyjmenoval Biddulph některé z rozdílů.
Fyzické rozdíly jsou nepopiratelné – chlapci mají vyšší hladiny testosteronu než dívky a nižší hladiny serotoninu, což způsobuje, že se snáze vystresují a hůře se uklidňují.
Naproti tomu holčičky v kojeneckém věku vykazují větší tendenci utěšovat se cucáním palců. Vyšší hladiny testosteronu jsou také zodpovědné za typicky „agresivnější“ nebo „hyper“ chování chlapců.
Kulturní rozdíly ve výchově
Společnost často klade na chlapce a dívky různá očekávání. Tyto kulturní normy a stereotypy mohou ovlivnit způsob, jakým rodiče přistupují k výchově svých dětí. Například, rodiče mohou být více ochotní podporovat dívky ve vyjadřování emocí, zatímco u chlapců mohou klást větší důraz na nezávislost a fyzickou zdatnost.
„Právě ta nemluvňata, o kterých naše kultura říká, že musí být vychována k tvrdosti, která by se měla ‚vzchopit‘ a nedávat najevo své emoce, jsou přesně ta, kterým tento postoj ubližuje,“ říká americký pediatr Howard Chilton.
Výzkumy dle CNBC naznačují, že ženy jsou více otevřenější k tomu, aby vychovávaly obě pohlaví stejně, zatímco muži trvají na tom, aby výchova byla jiná.
Mladší generace jsou pak dle zmíněného serveru obecně otevřenější k odklonu od typické mentality dívek versus chlapců.
Dynamika rodičovského vztahu
Vztah mezi matkou a otcem dítěte je jednou z klíčových dimenzí rodinného prostředí dětí, které mohou ovlivnit život dítěte
V počáteční fázi vztahu rodičů, kdy se oba partneři teprve učí spolu komunikovat a řešit konflikty, může být výchova dítěte náročná. Stres a nejistota spojené s novým vztahem mohou ovlivnit způsob, jakým rodiče přistupují k výchově. Rodiče mohou být méně konzistentní ve svých výchovných metodách a mohou mít potíže s koordinací svých přístupů.
V stabilním a harmonickém vztahu mají rodiče obvykle větší schopnost spolupracovat a podporovat se navzájem v roli rodičů. Tento stabilní základ umožňuje dětem cítit se bezpečně a podporovaně, což je klíčové pro jejich zdravý vývoj. Rodiče v této fázi jsou schopni lépe sladit své výchovné metody a poskytovat dětem konzistentní a strukturovanou výchovu.
Když se rodiče ocitnou v krizové situaci, například během rozvodu nebo těžkého konfliktu, může to mít negativní dopad na děti. Stres a napětí mezi rodiči mohou vést k nekonzistentní výchově, což může způsobit u dětí nejistotu a úzkost. V takových situacích je důležité, aby rodiče, pokud možno, udržovali otevřenou komunikaci a snažili se minimalizovat negativní dopady na děti.
Závěrem lze tedy bez pochyb napsat, že ačkoliv rodiče velmi často prohlašují, že vychovávají své děti stejně, nemůže tomu tak být.
Zdroje: Image, FirstFiveYears, CNBC, APA PsycNet, BMJ Journals
