Článek
Dle nejnovějších studií mohou tampóny obsahovat olovo, rtuť nebo kadmium. Tato zjištění jsou znepokojující zejména proto, že tampóny jsou v přímém kontaktu s citlivou vaginální sliznicí, která má zvýšenou schopnost absorbovat látky.
Toxické kovy mohou být v tampónech přítomny z různých důvodů. Některé z nich mohou pocházet z půdy, ve které jsou pěstovány suroviny jako bavlna. Bavlna je schopná absorbovat toxiny z půdy kontaminované pesticidy, herbicidy a těžkými kovy.
Dalším zdrojem kontaminace může být zpracování tampónů a jejich chemické bělení, kde se používají látky, které mohou zanechat nežádoucí rezidua.
Kovy byly nalezeny ve všech vzorcích
Podle serveru Berkeley Public Health používá tampóny během menstruace 50-80 % žen. Server National Library of Medicine pak dodává, že ženy během svého života použijí mezi 11-15 000 menstruačních pomůcek.
„Navzdory tomuto velkému potenciálu pro veřejné zdraví bylo provedeno velmi málo výzkumu pro měření chemikálií v tamponech,“ řekla pro server Berkeley Public Health hlavní autorka výzkumu Jenni A. Shearstonová.
Výzkumníci ve studii, zveřejněné v srpnu tohoto roku v magazínu Environment International, hodnotili hladiny 16 kovů (arsen, baryum, vápník, kadmium, kobalt, chrom, měď, železo, mangan, rtuť, nikl, olovo, selen, stroncium, vanad a zinek) ve 30 tamponech 14 různých značek, které ale ve výzkumu nejsou zmíněny.
Autoři výzkumu nalezli v tampónech koncentrace všech kovů, které testovali, včetně toxických kovů, jako je arsen a olovo. Koncentrace olova byla vyšší v neekologických tamponech, ačkoli arsen byl vyšší v organických tamponech.
Autoři ale dodávají, že žádná z kategorií „neměla trvale nižší koncentrace všech nebo většiny kovů“.
Tampóny nejsou kontrolovány
Výzkum dodává, že například Úřad pro potraviny a léčiva (FDA) klasifikuje tampony jako zdravotnické prostředky a reguluje jejich bezpečnost. Neexistuje však žádný požadavek na testování tamponů na chemické kontaminanty a FDA pouze doporučuje, aby tampony neobsahovaly zbytky pesticidů nebo dioxin.
„Máme v plánu studii důkladně vyhodnotit a podniknout veškerá opatření, která budou zaručena k ochraně zdraví spotřebitelů, kteří tyto produkty používají,“ reagovala pro server NPR mluvčí FDA Amanda Hils na dotaz, zda se zpřísní kontrola tampónů.
Výrobci tamponů a FDA také doporučují, aby se tampony nepoužívaly v noci nebo déle než osm hodin kvůli většímu riziku syndromu toxického šoku, což je smrtelná bakteriální infekce, která může způsobit selhání orgánů a smrt, pokud se neléčí. Zároveň tím ženy snižují dobu expozice toxickým kovům.
Catherine Robertsová, zdravotní a vědecká novinářka ze Consumer Reports, která psala o tamponech, pro NRP uvedla, že není překvapená výsledkem ale tím, že tato otázka nebyla prošetřena dříve.
Doktor Nathaniel DeNicola, odborník na environmentální zdraví, pak pro NRP dodal, že naléhavější otázkou není, zda jsou v tamponech chemikálie, ale kdy se přemění na nebezpečné množství.
Vysvětluje, že některé kovy nalezené v tampónech nejsou pro tělo nebezpečné, pokud se jedná o malé množství. Při vyšším množství mohou mít trvalý vliv na endokrinní funkce člověka.
Zdravotní dopady při vystavení toxickým kovům
Spoluautorka výzkumu, Kathrin Schilling, k závěrům dodala, že ačkoliv jsou toxické kovy všudypřítomné, právě v tampónech jsou ale velmi nebezpečné, protože jsou ženy při jejich používání vystaveny vyšší koncentraci.
Bylo zjištěno, že kovy zvyšují riziko demence, neplodnosti, cukrovky a rakoviny. Mohou poškodit játra, ledviny a mozek, stejně jako kardiovaskulární, nervový a endokrinní systém. Kromě toho mohou kovy poškodit zdraví matek a vývoj plodu.
Co tedy mají ženy dělat? Základem by mělo být čtení etiket a platí pravilo, že lepší jsou ty výrobky, které mají méně přísad.
Také je možnost zvážit alternativy k tampónům, například ve formě menstruačních kalíšků.
Zároveň se ale odborníci dle serveru CNN shodují, že není důvod k nadměrným obavám z používání tampónů. Například profesorka Anna Pollack uvedla, že: „Není důvod, aby se lidé v tuto chvíli báli používat menstruační produkty. Jen bych si byla vědoma problému a sledovala, jak se výzkum vyvine.“