Článek
Nástup do první třídy představuje pro děti významný milník, který je často spojen s velkými změnami v jejich životě. Přechod z předškolního zařízení do školy přináší nové povinnosti, zodpovědnosti a pravidelný denní režim, na který si děti musí postupně zvyknout.
Tento proces je náročný nejen pro děti, ale také pro jejich rodiče, kteří musí upravit celkovou logistiku rodiny, aby včas prvňáčka dovedli ze školy a stihli ho vyzvednout před uzavřením školním družiny.
Nový režim dá dětem zabrat
Jedním z hlavních faktorů, který činí první třídu náročnou, je přizpůsobení se novému dennímu režimu. Děti jsou náhle vystaveny dlouhým hodinám stráveným v lavici, systematickému učení a novým pravidlům, která musí dodržovat. Pro mnoho dětí je obtížné zvyknout si na tento řád, zvláště pokud byly zvyklé na volnější režim v mateřské škole.
Podle psychologů je důležité, aby rodiče a učitelé poskytovali dětem dostatek podpory a pochopení během tohoto přechodného období. Důraz na pravidelnost a postupné zavádění nových povinností může dětem pomoci lépe se sžít s novými požadavky.
„Častou chybou rodičů bývá nedodržování spánkové hygieny dětí – hraní her na tabletu v posteli, náročné aktivity těsně před spaním nebo pozdní večeře. To vše může způsobit pozdější problémy se vstáváním do školy a s celkovou kondicí dětí,“ řekla pro server Chytrá Žena psycholožka Denisa Maderová.
Rodiče by měli dbát na to, aby děti měly dostatek odpočinku a volného času, což jim pomůže lépe se soustředit na školní úkoly a úspěšně se přizpůsobit novému režimu.
„Hodí se mít před spánkem nějakou rutinu. Je dobré mít vyvětráno v místnosti, před spaním nejíst těžká jídla, případně dvě hodiny před usnutím nejíst vůbec. Nejdůležitější je právě osvětlení, které by mělo být teplejší,“ doporučila pro ČT24 vedoucí centra výzkumu spánku a chronobiologie Jana Kopřivová.
Ach ty kroužky
Kroužky bývají velké téma před nástupem do první třídy. Absolvovala jsem nyní již druhé kolo schůzek pro prvňáčky a paní psycholožka si očividně velmi oblíbila téma kroužků natolik, že dává opakovaně jako odstrašující příklad jednoho z bývalých žáků. Tomu prý rodiče chtěli dopřát rozmanité vzdělání a měl v první třídě patnáct kroužků.
Asi není třeba vysvětlovat, že toto není ta správná cesta. Kolik kroužků by ale měl mít prvňáček?
„Pro naprostou většinu dětí je výhodné, když mají část volného času pro sebe. Kroužky jsou totiž také určitá povinnost. Nějaké ideální rozdělení se ale říct nedá. Nevíme totiž, co je to to přetížení. Jsou děti, které chodí do pěti kroužků a zvládají to. Jsou ale jiné děti, které chodí do dvou kroužků a jsou tím přetížené. Myslím, že nejlepší je ty věci vyzkoušet. Na prvním stupni bych doporučil tak dvě aktivity do týdne a potom případně přibrat další,“ řekl například psycholog Václav Mertin pro server Lidovky.
Psycholožka Lenka Šulová pro server Deník uvedla stejný názor s tím, že by dítě v první třídě nemělo mít například tři kroužky.
Zároveň se odborníci shodují, že je třeba brát v úvahu osobnost dítěte. Pro některé děti je jeden kroužek více než dost, jiné dítě zase zvládne v pohodě i čtyři kroužky.
Rodiče by měli být citliví na signály, které naznačují, že dítě může být přetíženo. Tyto signály zahrnují podle serveru Maminka zvýšenou únavu, podrážděnost, nechuť k účasti na aktivitách, které dříve dítě bavily, nebo potíže s usínáním. Pokud rodiče zaznamenají některý z těchto projevů, je vhodné přehodnotit počet a náročnost kroužků.
Zdroje: Chytrá Žena, ČT24, Lidovky, Maminka
