Článek
Ve skutečnosti se však jednalo o dva různé fantomy. Ten první zůstal záhadným fantomem a působil za protektorátu v Praze. Ten druhý byl reálný, jmenoval se Jan Žrout a působil v Jičíně.
Pražský fantom
Praha má svého vlastního fantoma a objevil se v době protektorátu. První zvěsti o fantomovi se ale podle magazínu 100+1 objevily již dříve. Již krátce po vzniku první republiky se měl fantom vyskytovat v oblasti Mostecka a Ústecka. V roce 1936 podobný fantom působil v oblasti Havlíčkova Brodu.
Teprve v době protektorátu se ale fantom zhmotnil do postavy pojmenované Pérák. Od roku 1943 se legenda o něm šířila po celé republice. Byl popisován jako hrdina, který spolupracuje s odbojem a podporuje partyzány.
Dařilo se mu uniknout každému pronásledování a dokázal prý díky pérům připojeným k botám přeskočit z jednoho břehu Vltavy na druhý.
Rozběhly se samozřejmě spekulace o tom, kdo se skrývá pod pláštěm a psalo se o něm i v novinách.
„Pérový muž, který hračkou přeskočí tramvají a ještě větší hračkou skočí do bytu v 3. poschodí / přímo z ulice /, aby tam pokolébal dítko a jediný pružným odrazem se zase ocitl na ulici. Pérový muž, genius skoku, Ikaros našeho věku a naší periferie, Pérák, nahánějící hrůzu pozdním chodcům, kočkám a blondýnkám,“ zní citace článku Josefa Königsmarka, který se objevil v listu Český deník 21. listopadu 1943.
V roce 1946 natočili Jiří Trnka s Jiřím Brdečkou animovaný film Pérák a SS. Když se komunisté v roce 1948 dostali k moci, využili postavu Péráka k propagandě. Udělali z něj bojovníka proti „domácím pomahačům západních imperialistů“.
Jičínský Pérák byl reálný
Fantom se v 60. letech přesunul do Jičína, kde už ale nebyl superhrdinou. Zde totiž Pérák nepomáhá bojovat se zlem, ale pozoruje lidi okny.
Pořad TaJeMno uvádí, že poté fantom zašel ještě dále a ze sušáků začalo mizet dámské prádlo. Zatímco Pérák z dob protektorátu byl nejspíše opravdu jen mystickou postavou, tento přízrak byl z masa a kostí.
Jednalo se o vojáka jménem Jan Žrout, který byl velmi nadaným atletem a opouštěl kasárny, aby pozoroval lidi, kradl spodní prádlo a kola. Byl dopaden po čtyřech měsících pomocí psovodovů.
„V polovici ledna SNB oznámil na uklidnění veřejnosti, že byl zachycen muž, kterého občanstvo nazvalo Pérák. Tento muž nikomu nic nevzal a nic jiného neprováděl, jenom že strašil lidi. Podle zprávy SNB byl 21letý muž, který snad z poblouznění se zabýval strašením žen,“ zní zápis z městské kroniky z roku 1960.
Jan Žrout byl nakonec odsouzen k trestu deseti měsíců s dvouletým podmíněným odkladem.
