Článek
Existuje mnoho tabulek s porovnáním ekologické stopy u různých potravin, ale pro koncového spotřebitele nemusí být snadné určit z nich ekologický dopad celých produktů, které se skládají z více ingrediencí.
Kvůli tomu se výzkumníci z Oxfordské univerzity zaměřili na potravinové produkty z různých zdrojů ve Spojeném království Velké Británie a Irska. Poprvé byla vyvinuta transparentní a reprodukovatelná metoda pro hodnocení dopadů vícesložkových produktů na životní prostředí. Je to podstatný krok k tomu, aby spotřebitelé, obchodníci i politici mohli dělat informovaná rozhodnutí, poznamenal ke studii jeden z hlavních autorů, Dr Michael Clarke.
Pro vyhodnocení dopadu na životní prostředí se pohlíželo na 4 základní faktory: emise skleníkových plynů, využívání vody, využívání půdy a tzv. eutrofizační potenciál (znečištění vodního ekosystému organickými látkami).
K tomu badatelé využili data z FoodDB, databáze Oxfordské univerzity, která shromažďuje a zpracovává informace o potravinách a nápojích dostupných ve Spojeném království a Irsku. Současně analyzovali celkem 570 studií, zabývajících se dopadem na životní prostředí potravin, původem z 38 000 farem na celém světě.
Hodnocení dopadu na životní prostředí u jednotlivých potravinových produktů proběhlo na škále 0-100, kdy 0 znamená nejmenší a 100 nejvyšší zatížení životního prostředí na 100 g daného produktu.
Veganství
Výsledky celkem jednoznačně ukázaly, že životní prostředí nejvíce zatěžují živočišné produkty, v čele s hovězím masem oproti rostlinným jídlům, a to včetně alternativ živočišných produktů, jako jsou veganské klobásy, tofu, veganské lasagne apod.
Mnoho alternativ masa mělo pětinový až desetinový dopad na životní prostředí oproti masným produktům. Dokonce i v extrémních případech porovnání nejméně ekologické veganské uzeniny s nejšetrnější uzeninou vyrobenou z hovězího masa, byl rozdíl stále významný ve prospěch veganské uzeniny.
Podstatnou součástí studie je i analýza, která porovnává skóre dopadu na životní prostředí s nutriční hodnotou potravinových produktů. K tomu autoři studie využili metodu zvanou NutriScore, což je metoda posuzování zdravé výživy, která se používá v mnoha zemích světa včetně České republiky, a její zavedení prokazatelně zlepšuje zdravotní stav. Zahrnuje faktory jako kalorie, obsah soli, tuky, cukry, bílkoviny, vlákninu, obsah olejů a další.
Výsledky opět dopadly převážně ve prospěch rostlinných potravin.
Kombinace algoritmu s metrikou nutriční kvality tak naznačuje, že mnoho z nejvýživnějších kategorií potravin (vyjma nápojů) patří také mezi ekologicky nejudržitelnější. Také to naznačuje, že není třeba dělat kompromis mezi výživou a životním prostředím.
Zdroj: Clark M, Springmann M, Rayner M, at el. (2022) Estimating the environmental impacts of 57,000 food products. PNAS, 119 (33) e2120584119, doi.org/10.1073/pnas.2120584119. https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.2120584119
Text: Josef Špička, korektura: Silvestr Vandrovec Špaček
