Článek
Ne, odvaha to není. To je opak lásky. Ne, nenávist to není. Je to ignorování. Ježíš Ti nic neudělal, poctivě plní tvou vůli, mluví o Tobě s velikou úctou a Ty se ho takhle jednoduše vzdáš. Modlí se celej večer v Gestemanské zahradě, prosí tě o smilování, ale pořád chce plnit Tvou vůli. Ty neodpovídáš. Vypadá to, jako by sis užíval tu chvíli, kdy se potí krví, přepadá ho strach a úzkost, a Ty nic. Hledíš na něho z výsosti, ale nepomůžeš mu.
Nebo je to jinak? Pláčeš tam nahoře s ním, je ti líto, když vidíš, jak trpí a ještě bude? Víš, že tohle rozhodnutí bylo správné, i když Ti to trhá srdce?
Jsou věci, které tady na Zemi asi nikdy nepochopím. Šlo nás vykoupit jinak. A proč vlastně vykupovat? Dalo se v té rajské zahradě nestvořit strom poznání. Tys přece nestvořil zlo. Tak kde se teda vzalo? Jak mohli andělé vědět, že lze Boha neposlechnout a jít si svou cestou?
Vidíš, Bože, pořád mám víc otázek než odpovědí a pořád se v tom plácám. Chci Tě poznat víc, ale nevím jak. Nepoznám, kdy ke mně mluvíš Ty, nebo je to jen moje fantazie. Proto jsem si založila tenhle blog. Když budeš chtít, reaguj. A dej mi milost, ať poznám, že je to od Tebe. Ty seš přece láska. S láskou jsi nás stvořil a (snad) nás po životě tady na Zemi přijmeš k sobě.
Zase se ozvu.
Tvoje neschopná pochopit
