Článek
Ráno je úsměv dítěte;
jako jemný chloupek štěněte.
Jestli však jdeš do práce…
tím končí všechna legrace.
Dopo je ležatá osmička,
co směje se jak chvilička.
Radost je jen ve školce,
tam svět nejde do vzorce.
S odpolednem jede klid,
přesně tak, jak to má být.
Všichni běží domů z venku
užít si ho na chvilenku.
Je tu večer, jsou tu hvězdy,
svět nečeká na rozjezdy.
Po večeři se jen lehne,
uvelebí a už nehne.
I když nemusí sedět na běžný den každého z nás, doufám, že vás to povzbudí. Báseň mě napadla o přestávce v práci, takže žádná meditační komora, jen běžný pracovní večer. ;)
A moje výzva stále platí: Jestli máte jakoukoliv světlušku, co vám šeptá do ucha, vystavte ji v diskuzi. Ráda si na ni posvítím. :)
