Článek
Až Slunce zapadne do hluboké noci,
dějí se na poště podivné věci.
Něco tam bouchá, až dům se třese,
chodí se, vozí se, někdo něco nese.
.
Jsou tam jen lidé, jako já a ty.
Lidé, co ne vždy si ladí do noty.
I já tam často bývám,
a doma únavou zívám.
.
Nosíme balíky, malé i velké.
Třídíme dopisy, ale jen tenké.
Vážeme pytle do patnácti kil…
někdy to stojí i více sil.
.
Má osobní nevole pro tuto práci
tu den ode dne mizí i se vrací.
Čísla tu létají, víc než je milo.
Někdy vše poskládat je podivné dílo.
Hádám, že každého jeho práce štve nebo baví. Je vždy třeba to brát s nadhledem, i kdyby jeden trávil celé hodiny v malinké kanceláři ve sklepě.
