Článek
Dne 18. 11. 2023 se k němu připojil další signatář Charty 77 a zakládající člen Spolku Šalamoun John Bok.
Oba ctihodní staříci sice nedosáhli odstoupení ministra Jurečky, ale vláda České republiky ustoupila a na svém sobotním dálkovém zasedání dne 25. 11. 2023 a následném hlasováním rozhodla, že ruší usnesení, kterým se přihlásila k odkazu Charty 77. Tím byla splněna podmínka hladovějících disidentů, kteří po doručení usnesení vlády ČR dne 26. 11. 2023 hladovku před Úřadem vlády ČR ukončili.
V posledním adventním týdnu roku 2023, pravděpodobně jako vánoční dárek, obdrželi oba ctihodní staříci příkaz Úřadu městské části Prahy 1, odboru dopravy, že se:
„uznávají vinnými, že úmyslně a s vědomím, že poruší ustanovení § 25 odst. 1) zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, tak, že ode dne 19.11.2023 do 21.11.2023 bez souhlasu silničního správního úřadu v Městské části Praha 1, na komunikaci-chodníku p.č. 1024 k.ú. Malá Strana před objektem Úřadu vlády České republiky v Praze 1, nábřeží Eduarda Beneše 128/4, společně s Jiřím Gruntorádem, postavili stanový přístřešek jako ochranu před nepřízní počasí. Velikost neoprávněného záboru 4 m2.“
V případě Jiřího Gruntoráda a Johna Boka se jedná o zcela nepravdivý výrok, protože ani jeden z nich nic nepostavil. Je objektivní pravdou, že stan přinesl nejmenovaný bývalý člen vlády ČR, ale faktické postavení provedly osoby zcela jiné než obvinění.
Mluvčí Prahy 1 Karolína Šnejdarová k tomu Novinkám řekla, že úřad se ze zákona musel věcí zabývat, jelikož mu přestupek postoupilo místní policejní oddělení ve Vlašské ulici na Malé Straně.
„Místní oddělení policie ve Vlašské ulici nám postoupilo přestupek. My to musíme vyřídit, nemůžeme to nechat jen tak na stole. Úřad muže vyhodnotil vinnými z neoprávněného záboru v období od 19. do 21. listopadu,“ potvrdila mluvčí Šnejdarová.
Pro plné pochopení Augiášova chléva Úřadu městské části Prahy 1, správní orgán ve svém příkazu dokonce používá závěr: „Jelikož není pochybnosti o tom, že se Jiří Gruntorád a John Bok dopustili přestupku…“
Ač byli oba ctihodní staříci potrestáni nejmírnějším možným trestem, správní orgán musel předvídat, že oba učiní veškeré kroky k ochraně svých práv a podali proti příkazu odpor, protože jednak se necítili ničím vinni a jednak, jak plédoval Spolek Šalamoun zde, dle našeho názoru nedošlo ani k naplnění materiální stránky přestupku.
Oba hříšníci podali proti příkazu, kterým byli uznáni vinnými, odpor dne 27. 12. 2023.
Tím došlo k tomu, že příkaz nenabyl právní moci a celá záležitost byla postoupena ke standardnímu správnímu řízení.
To trvalo dlouhé tři měsíce. A výsledek?
Hladovkáři
Úřad si vyžádal dodatečné informace a zjistil, že Policie ČR sice sepsala záznam o existenci „stanových přístřešků“, ale „žádné opatření“ kvůli tomu neprovedla. V zápise je uvedeno, že „oba protestující se na místě chovali klidně a dle názoru policistů byli vstřícní k bezpečnostním složkám v místě“.
Poté „správní orgán … provedl opakované prostudování spisu“ a pak řízení proti oběma obviněným zastavil „zejména s přihlédnutím na neprovedená opatření ze strany Policie ČR, nedostatečnou fotodokumentaci z místa protestu, ve které není zaznamenán žádný okamžik nutnosti vstupu procházejících chodců do vozovky a tím možné narušení silničního provozu nebo ohrožení těchto chodců projíždějícími motorovými vozidly“. (Usnesení o zastavení řízení bylo doručeno 27. 3. 2024).
Stručně řečeno, vlastně se nic nestalo.
Přesto je případ poučný pro Policii ČR, pro správní orgány i občany obecně:
1. Když Policie ČR zjistí „přestupek“, musí provést „opatření“, aby se s nezákonným jednáním bezodkladně skoncovalo, a „přestupek“ řádně zdokumentovat. Pokud tak neučiní, nemůže navrhovat něčí potrestání.
2. Když chce správní orgán někoho potrestat, měl by si předem důkladně prostudovat všechny podklady. Pak nebude docházet k tomu, že správní orgán dojde ke zcela odlišným závěrům až po „zjištění dodatečných informací“ (které si mohl správní orgán opatřit hned na začátku) a po „opakovaném prostudování spisu“ (které by vůbec nemuselo být prováděno).
3. Pokud je nedůvodně vyslovena něčí vina, má občan právo se bránit, i kdyby trest byl sebemírnější; jde totiž o zásah do základních občanských práv.
Jistě společně s námi nechápete, a velmi přiléhavě nám to připomíná českou justici v některých trestních kauzách, proč vůbec řízení bylo zahájeno, jak mohl být někdo uznán vinným, jak vůbec může správní orgán uvést „že není pochybnost, že se dopustili přestupku“, když žádný důkaz jakéhokoliv protiprávního jednání, včetně přestupku, se ve spisovém materiálu vůbec nenachází a nikdy nenacházel.
Nad rámec je též nutno uvést, že aktivní ochranou svých práv docílili ctihodní staříci též toho, že nebudou mít „záznam“ v evidenci přestupků, že jsou snad nějací uličníci.
Vítejte v právním státě
Václav Peričevič
Spolek Šalamoun
