Článek
Tato možnost, která byla v minulosti zakázána, se nyní znovu dostává do hry v rámci připravované novely trestního řádu. Odborníci, veřejnost a Spolek Šalamoun bijí na poplach – podle kritiků by taková změna mohla ohrozit základní práva obžalovaných a oslabit spravedlnost.
Jak dnes funguje trestní příkaz?
V současné době platí, že pokud někdo spáchá méně závažný trestný čin (s trestní sazbou do pěti let), může soudce rozhodnout bez hlavního líčení a vydat tzv. trestní příkaz. Tento dokument nahrazuje rozsudek a umožňuje soudům rychle rozhodovat o případech, kde je důkazní situace jasná.
Trestním příkazem lze uložit například podmíněný trest, peněžitý trest, zákaz činnosti nebo domácí vězení. Nepodmíněné odnětí svobody ale soudce tímto způsobem nařídit nemůže – pokud usoudí, že je takový trest nutný, musí nařídit hlavní líčení, kde má obžalovaný právo se hájit a účastnit se dokazování.
Tento princip platí od roku 2001, kdy se změnou zákona zabránilo tomu, aby lidé končili za mřížemi na základě pouhého papírového rozhodnutí bez možnosti obrany.
Nový návrh: vězení i bez soudu?
V roce 2025 se ale objevila novela trestního řádu, která by umožnila, aby soudci opět mohli trestním příkazem posílat lidi do vězení, a to i bez hlavního líčení. Tato změna má podle jejích zastánců ulehčit přetíženým soudům a urychlit projednávání trestních kauz.
Varujeme, že by se tím výrazně oslabila ochrana práv obžalovaných. Bez veřejného projednání by mohla být nevinná osoba odsouzena pouze na základě písemných podkladů, bez možnosti se hájit nebo uvést okolnosti, které by mohly vést k jinému rozhodnutí.
![](http://d8-a.sdn.cz/d_8/c_imgrestricted_oV_A/nO1SBfAluiyaoUW6CL8HX2/6b3b/veznice.jpeg?fl=cro,0,0,4096,2730%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
věznice2
Co říkají odborníci?
Řada soudců, právníků a ochránců lidských práv proti tomuto návrhu ostře vystoupila. Například soudce Nejvyššího soudu Radek Doležel uvedl:
„Nesouhlasím s možností uložit trestním příkazem, bez vidění a slyšení obviněného, nepodmíněný trest odnětí svobody. Zásahy v podobě omezení osobní svobody patří mezi silné vstupy do základních práv a svobod.“
Podobný postoj zastává i spolek Šalamoun, který se dlouhodobě věnuje ochraně práv obviněných a nespravedlivě odsouzených. Podle nich by taková novela mohla vést k zrychlenému a formálnímu odsuzování lidí bez důkladného přezkoumání jejich případu.
Hrozí riziko justičních omylů?
Právě možnost osobní obhajoby a dokazování hraje klíčovou roli v tom, aby soud rozhodl spravedlivě. Pokud by bylo možné udělovat nepodmíněné tresty odnětí svobody pouze na základě písemných podkladů, zvyšuje se riziko justičních omylů.
Obžalovaný nemusí mít šanci vysvětlit okolnosti, které mohly ovlivnit jeho čin nebo které by mohly vést k jinému trestu. Také by se omezila možnost soudce osobně hodnotit důvěryhodnost svědků či obžalovaného, což je v trestním řízení často klíčové.
Co můžeme očekávat dál?
Novela trestního řádu je stále v legislativním procesu a zatím není jisté, zda bude schválena. Pokud by prošla, mohla by znamenat zásadní změnu v české justici a potenciální ohrožení práv obžalovaných.
Jisté je, že se jedná o téma, které si zaslouží širokou veřejnou diskuzi. Pokud by totiž došlo k oslabení práva na obhajobu, mohlo by se stát, že soudci budou posílat lidi do vězení rychle, efektivně, ale ne nutně spravedlivě.
Česká republika míří na špičku EU v počtu vězňů
Evropské země se vydaly cestou modernizace trestní politiky, která vede ke snižování počtu vězňů na obyvatele. Česká republika však zůstává výjimkou. S 19 649 vězni v září 2024 (181 vězňů na 100 000 obyvatel) patří mezi země s nejvyšší mírou uvěznění v Evropské unii. Zatímco okolní státy úspěšně snižují počty vězňů, v ČR se situace nemění a míra uvěznění dokonce mírně vzrostla oproti roku 2022 (180 na 100 000 obyvatel).
Spolek Šalamoun chce upozornit na vážnost této situace, která reflektuje absenci reforem trestní politiky a přehlížení osvědčených přístupů v zahraničí.
Okolní země snižují počty vězňů
- Litva: Snížení počtu vězňů o 27 % mezi lety 2022 a 2024 (ze 232 na 161 vězňů na 100 000 obyvatel).
- Polsko: Pokles z 203 na 185 vězňů na 100 000 obyvatel, což představuje téměř 9% snížení.
- Maďarsko: I když vykazuje 187 vězňů na 100 000 obyvatel, značnou část tvoří osoby ve vazbě. Počet pravomocně odsouzených je zde nižší než v ČR.
- Slovensko: Pokles ze 186 na 155 vězňů na 100 000 obyvatel, což představuje 16,7% snížení.
- Německo: Jedna z nejnižších hodnot v Evropě – pokles z 67 na 48 vězňů na 100 000 obyvatel.
- Rakousko: 107 vězňů na 100 000 obyvatel
- Finsko: 56 vězňů na 100 000 obyvatel
- Itálie: 103 vězňů na 100 000 obyvatel
- Francie: 115 vězňů na 100 000 obyvatel
- zdroj
Spolek Šalamoun dlouhodobě upozorňuje na neudržitelnost současné trestní politiky. Česká republika musí přistoupit k reformám a inspirovat se zeměmi jako Litva nebo Německo. Modernizace systému je klíčová pro zajištění spravedlnosti a ekonomické udržitelnosti.
Připravovaná novela může počty odsouzených ve výkonu trestu ještě zvýšit, což je děsivé zjištění.