Článek
Konečně jste si našetřili penízky, nebo si na nové auto dokonce půjčili. Máte obrovskou radost, že si pořídíte vysněnou čtyřkolovou svobodu. Jenže pozor – bazary a finanční instituce přesně vědí, jak s touhle psychologií pracovat. Spoléhají na to, že pod vlivem emocí a obrovského těšení spoustu věcí přehlédnete a jejich nedostatky půjdou úplně mimo vás.
Jako člověk, který se pohyboval v technickém zázemí pro Škoda Auto a prošel si i drobným prodejem ojetin, jsem viděl věci, nad kterými zůstává rozum stát. Zapomeňte na naleštěné karoserie a usměvavé prodejce. Tohle jsou největší pasti, na které narazíte – a taky noční můra, která na vás může číhat, i když auto prodáváte.
1. Bojujete se všemi: Banky, bazary a jejich „fachmani“
Když se vydáte pro ojetinu, musíte být připraveni bojovat se všemi kolem sebe.
- Pozor na banky a makléře: Banky mají svoje makléře, kteří kopou výhradně za zájem banky. Potřebují vydělat na vás jako na koncovém zákazníkovi. Naštěstí s pohyblivou částkou se dá hýbat a smlouvat – když se nedáte, dají se ušetřit peníze přímo do vaší kapsy.
- Výkupní a prodejní mašinérie bazarů: Bazary si platí vlastní lidi a mechaniky. Při výkupu nebo protiúčtu se vás snaží odrbat a vzít auto za co nejméně. A když vám ho prodávají? Všechno je tak dobře zamuflované a zamaskované, že to nakonec celé odserete vy jako koncový zákazník.
- Prodejci jsou poloprofesionálové, kteří moc dobře vědí, kde mají hranice, a mají za sebou mechaniky, kteří skryjí i nemožné. Není všechno nahoře huj– na odiv je to sice krásné, ale dole je to většinou všechno fuj.
2. Pod kapotou a pod autem: Horor v přímém přenosu
Přijedete do bazaru, auto vypadá k světu. Ale stačí se podívat podrobně a začnou se dít věci:
- Vrstva laku a "čtyřstopá auta": Měření tloušťky laku často prozradí, že auto není nebourané. A pozor – mně osobně se stalo, že jsem s autem projel kaluží a najednou to celé dole divně plavalo, jako by „čtyřstopé“. Předek totiž byl přivařenej úplně jinak než zadek.
- Německá totálka vzkříšená v Česku: Auto dovezené z Německa může mít za sebou totální škodu, přičemž v historických záznamech technických kontrol nesedí kilometry a tachometr je stočený o desítky tisíc.
- Vyvrtaná kontrolka motoru: Vrchol všeho? Sednete za volant, nastartujete a kontrolka motoru (Check Engine) se ani nerozsvítí. Proč? Protože ji někdo fyzicky vyštípal, provrtal nebo vytáhl žárovku, aby skryl fakt, že motor je v nouzovém režimu.
- Oleje a kovové pilinky: Nikdy nevěřte řečem, že olej se mění po třiceti tisících nebo vůbec. Když při výpusti oleje uvidíte třpytící se kovový pilinky, ruce pryč – šály, klika nebo samotný spodek motoru jsou na odpis. Cvakání motoru, špatná zdvihátka nebo startovací problémy jsou jasnou varovnou stopou.
- Chybějící katalyzátor: Zlehka lehněte pod auto. Místo výfukového potrubí tam klidně může chybět katalyzátor, který někdo chytře uřízl a prodal zvlášť.
3. Pozor na kola, papíry a technickou
Koupíte auto, radostně s ním přijedete na evidenční kontrolu nebo STK a tam vás vyhodí s brekem:
- Rozměry pneu a ET disků: Zkontrolujte si rozměry pneumatik v techničáku a hlavně ET kol. Často tam jsou jiné hliníkáče, než co povoluje homologace. Technickou neprojdete a technik vám řekne prosté: „Kupte jiný pneumatiky a s tím přijeďte.“
- Servisní knížka vs. realita: I když k autu má být servisní knížka, chtějte reálnou historii, ne cár papíru s razítky z maštale.
4. Když se radost promění ve 180 000 Kč v minusu
Zkoušeli jste pak po koupi auto reklamovat? Bazary mají v záloze argument o „běžném opotřebení“. Většinu věcí vám na reklamaci neuznají.
A pak to přijde. Zjištění, že vás čeká výměna brzd, výfuků, spojky, rozvodů, čepů, zaneseného DPF filtru, problémů s nekvalitní naftou, vody v naftovém filtru nebo nefunkčního čerpadla. Rázem zjistíte, že tahle „sranda“ vás v dnešní době může vyjít na 100 000 až 180 000 Kč navíc. Z radosti je najednou obrovské zklamání a finanční zlo.
5. Past pro prodávajícího: Pozor na plnou moc!
Velký problém nastává i v momentě, kdy auto prodáváte. Pokud uděláte zásadní chybu a dáte kupujícímu plnou moc s tím, že „si to prý přepíše sám“, koledujete si o exekutory a pokuty za rychlost, dálniční známky i nezaplacené povinné ručení. Vyhnout se tomu dá jedině tak, že si auto přepíšete sami, nebo předáte kupujícímu až hotový přepsaný techničák.
Shrnutí na závěr: Ojeté auto je sázka do loterie. Dobře ošetřete kupní smlouvu, nedejte se obalamutit bankami ani bazary a pokud tomu sami nerozumíte, vezměte si s sebou vlastního mechanika. Podvodníci totiž spoléhají na to, že pod tlakem radosti a všech zúčastněných ztratíte ostražitost.
