Článek
Město nad řekou, jeho vládci a osudová obléhání
Když Jan Černčický z Kácova v roce 1501 položil základy Nového Města nad Metují, stvořil pevnost na skalnatém ostrohu. Historie města je lemována významnými rody – od Pernštejnů přes Stubenbergy, Trčky z Lípy až po Lesliovy. Každý z nich město dále opevňoval, vědomi si jeho strategické polohy.
Město nebylo ušetřeno válečných útrap. Během třicetileté války, v roce 1639, bylo Nové Město klíčovým bodem v cestě švédských vojsk generála Bannéra. Město bylo tehdy vystaveno krutému obléhání, při kterém švédská vojska využila veškerou svou tehdejší palebnou sílu, aby město i zámek obsadila a vydrancovala. Hradby tehdy musely čelit náporu moderního dělostřelectva, což zanechalo hluboké šrámy nejen na budovách, ale i na historii celého panství.
Nové Město však skrývá mnohá tajemství. V éře první republiky náměstí zdobila benzínová stanice, symbol moderny. Dnešní doba však odhalila jinou realitu: když se náměstí začalo propadat, ukázalo se, že středověká studna není jen zdrojem vody, ale vstupem do rozsáhlého systému. Celé náměstí je v podstatě protkáno systémem podzemních chodeb, které pravděpodobně sloužily jako strategické únikové cesty ze zámku v dobách ohrožení.
Strážce nad údolím: Jiráskova rozhledna na Výrově a rozhledy kraje
Nad městem, na strmém skalním ostrohu, se nachází místo, kde se historie střetává s dechberoucím výhledem. Stojí zde Jiráskova rozhledna na Výrově u Tří křížů. Stojíte-li na skalách, kde kdysi stála stráž, vidíte pod sebou celé Nové Město jako na dlani.
Krajina kolem nabízí i další novodobé technické zajímavosti. Výraznou dominantou je rozhledna Sendraž a především Nový Hrádek – unikátní stavba, která vznikla přestavbou bývalé větrné elektrárny na rozhlednu. Je to fascinující ukázka toho, jak lze průmyslový odkaz proměnit v místo pro obdivování krás české krajiny.
Cesta do Pekla
Sestoupíme-li z výšin do údolí, vstoupíme do Pekla – místa, kde se řeka Metuje potkává s Olešenkou. Tato cesta není jen přírodní rezervací, je to stará obchodní a vojenská spojnice, která pamatuje kroky dávných kupců i pochodujících vojsk. Historie tohoto místa ožila v moderní době díky Dušanu Jurkovičovi, který z bývalého mlýna vytvořil výletní cíl, jenž dodnes propojuje přírodní krásu s lidskou tradicí.
Šonov Provodov: Provaznická čtvrť a tajemství legend
Náš příběh končí v nedalekém Šonově Provodově, specificky v jeho provaznické čtvrti, která jako by dýchala jiným časem. Šonov Provodov má své stíny a nevyřčené příběhy. Na místě domu č. p. 36 kdysi stávala tvrz Šonovských ze Šonova, sídlo šlechty, jejíž osudy se dávno ztratily v mlhách historie.
Místní si však šeptají o něčem víc než jen o tvrzi. Vzduch v Šonově Provodově je prosycen vzpomínkami na generace, které věřily, že pod jejich nohama, i v prostorách provaznické čtvrti, vede síť tajných chodeb – labyrint, který měl spojovat staré usedlosti a nabízet únik z kostela v časech největšího nebezpečí. I když archeologové zatím mlčí, tajemství Šonova Provodova zůstává živé. Jsou to chodby, které snad nikdy nebyly zmapovány, zazděné sklepy hlídající dávná tajemství a ozvěny historie, které se při troše fantazie dají zaslechnout v nočním tichu. Šonov Provodov tak doplňuje historickou realitu zámků a pevností o prvek nevysvětlitelného, co činí z tohoto kraje místo, kde je historie stále živá.
