Článek
Po úspěšném hokejovém světovém šampionátu, ve kterém čeští hokejisté získali zlaté medaile, byli čeští fanoušci natěšeni na blížící se evropský šampionát ve fotbale.
Česká reprezentace byla nalosována do skupiny s Portugalskem, Tureckem a Gruzií. I ti největší pesimisté museli věřit alespoň v nejhůře třetí místo v tabulce. Jenže proti byly týmy, které šly do války.
V úvodním duelu s Portugalskem by byl zisk bodu či bodů tří velkým překvapením a po předvedeném výkonu by bodový zisk nebyl ani příliš zasloužený. V utkání, ve kterém se naše mužstvo zaměřilo pouze na obranu, jsme sice vedli, ale zkušení Portugalci v závěru utkání výsledek duelu otočili.
Proti Gruzii počítal téměř každý se ziskem tří bodů. Proti nováčkovi Eura jsme sice byli aktivnější než v úvodním duelu, ale bylo to málo. Český výběr působil nezajímavě, nudně. Proti stál srdnatý tým, který šel za úspěchem. Remíza s Gruzií je prostě málo, ale na aktuální rozpoložení českého týmu je to maximum.
V závěrečném duelu musel přijít úspěch nad Tureckem. Pokud v zápase s Gruzií stál proti českému týmu srdnatý tým, proti Turecku to byli válečníci, kteří by na hřišti položili život. Právě v tomto duelu byly vidět rozdílné nátury. Naši hráči sice bojovali, předvedli nejlepší výkon na letošním Euru, ale stejnak to bylo málo. Jak utkání ovlivnil výkon hlavního rozhodčího, to zde rozebírat nechci. Do posledního utkání jsme mohli nastupovat v daleko komfortnější situaci.
Letošní evropský šampionát skončil pro český fotbal neúspěchem. Co dál? Prvním „viníkem“ se stal trenér Ivan Hašek. Ano, za nominaci je odpovědný trenér a jeho štáb. Ale dle mého názoru nominoval to nejlepší, co český fotbal aktuálně nabízí.
Aktuálně bohužel nemáme hráče, kteří by hráli v TOP týmem v TOP ligách. Ano, máme hráče, kteří oblékají dresy kvalitních mužstev, ale nehrají pravidelně.
Dalším faktorem je nízký věk. Zde je ale naděje na budoucí úspěchy. Za pár let bychom se mohli dostat na letošní úroveň Slovenska, které v osmifinále trápilo největšího favorita Eura, Anglii, se kterou prohrálo až v prodloužení. Slovensko poslalo na letošní šampionát zkušený mančaft a bylo kousíček od velkého úspěchu.
Neúspěšné Euro nemůžeme svádět na aktuální kádr a realizační tým. Nejde totiž pouze o nepovedený evropský turnaj. Český fotbal čeká na nějaký úspěch už sakra dlouhou dobu a český fanoušek už ztrácí i poslední zbytky optimismu.
Inspirací by pro fotbalový svaz mohlo být Španělsko. To se vydalo cestou trenéra Luise de la Fuenteho. Ten před vedením seniorského týmu Španělska vedl mládežnické kategorie a postupnými kroky je zde opět španělský tým, který děsí soupeře a na evropském šampionátu předvádí nejlepší výkony ze všech účastníků.
Zamyslet by se tedy měli především funkcionáři na svazu. Problém českého fotbalu vzniká tam a je potřeba nastavit novou cestu, která povede k úspěchům českého fotbalu.
Dalším faktorem jsou ale také hráči. Že bychom se dočkali nových hráčů, kteří by se stali oporami TOP evropských klubů, jako byli například Pavel Nedvěd či Tomáš Rosický, to je v danou chvíli naprosto nepředstavitelné, přímo nereálné.
