Příjemné překvapení v Los Angeles aneb 5 skvělých dní ve městě andělů

Los Angeles, zkráceně také L.A., je největší město Kalifornie a po New Yorku druhé nejlidnatější město Spojených států amerických. Leží na západě země u jižní hranice s Mexikem, na pobřeží Tichého oceánu. Samotné město má rozlohu 1.302 km2 a má téměř 4 miliony obyvatel. Celá metropolitní oblast Los Angeles County, kterou tvoří přes 80 dalších měst (například Long Beach, Pasadena, Beverly Hills, Santa Monica atd.), pak kolem 13 milionů. Je to jedno z nejvýznamnějších světových center kultury, vědy, technologií, mezinárodního obchodu a vzdělání.

Původně jsem cestu do Los Angeles vůbec neplánoval. Můj cíl byl New York, kde jsem chtěl strávit Vánoce. Sám, bez rodiny, bez kamarádů, prostě užít si Vánoce jinak. Když jsem si cestu do New Yorku začal plánovat, vycházelo mi pořád víc dní, než jsem chtěl. A tak jsem začal přemýšlet, s jakým městem by se to dalo spojit. No a nakonec jsem během Vánoc zvládl Los Angeles, New York a ještě i Washington. Moje cesta začala v Los Angeles, kde jsem strávil pět dokonalých dní.

Po 14hodinovém letu jsem konečně přistál v Los Angeles. Bylo chvilku před dvanáctou hodinou. Vystoupil jsem z letadla, prošel jsem imigrační kontrolou, vyzvedl kufr a před letištěm nastoupil do autobusu FlyAway. Ani ne za hodinu jsem už stál před nádražím Union Station v centru LA. (jak vypadala imigrační kontrola, jak se dostat z letiště a další praktické tipy na cestu do Los Angeles najdeš na mé stránce v části Praktické tipy)

Rovnou jsem si koupil TAP kartu na MHD, dobil na ní 15 dolarů a vyrazil na červené metro směr Hollywood. Teda, myslel jsem si, že červeným. To by ale nesmělo na jedny koleje a jedno nástupiště vést víc linek najednou. Jasně, že jsem nasedl do špatného metra.

Ještě štěstí, že obě linky mají pár společných zastávek, tak jsem o dvě zastávky později vystoupil a tentokrát už počkal na správnou linku.

Po půlhodině jsem dorazil na zastávku Hollywood / Highland. Vyšel jsem ven z metra a ocitl jsem se rovnou na Hollywood Boulevardu a Walk of Fame, tedy Chodníku slávy. Do hotelu jsem to měl už jen kousek po hvězdách. Skvělé. První z mých snů a bodů z itineráře splněn.

Ubytoval jsem se v jedné z bočních uliček v Motelu 6 Hollywood. Výborný výchozí bod pro všechny mé aktivity a za přijatelnou cenu. Sice bez jídla, ale aspoň neomezené kafe každé ráno do 10 hodin v coffee roomu. A to se fakt hodí.

V pokoji na mě čekala obrovská postel a jen pro mě. Třikrát jsem se na ní zvládl otočit a pořád jsem z ní nespadl. Dobře jsem si vybral. Na nějaký spánek ale ještě nebyla ta vhodná chvíle. Ani když jsem byl na cestě dohromady asi 30 hodin. Takže jen sprcha, vyměnit kalhoty za kraťasy, zimní bundu za tričko a vyrazit ven.

Na Chodníku slávy jsou totiž další známá místa, která stojí za to vidět.

Prvním z nich je nákupní centrum Ovation Hollywood. Ale ne kvůli nákupům. Je tady totiž supr výhled na nápis Hollywood. Stačí vyjít do patra na terasu. Navíc přes Vánoce tady byl Vánoční strom, ozdobené palmy a vánoční program s živou hudbou a zpěvem. Bylo krásné se tady na chvilku zastavit, zaposlouchat se do vánočních melodií a přitom jen tak koukat na slavný nápis. Další z mnoha mých snů splněn. To jde rychle.

Hned vedle nákupního centra je známé TCL Chinese Thatre. Kromě velmi zajímavé budovy z roku 1927, ve které se odehrálo mnoho hollywoodských premiér, je hodně navštěvované místo před ní.

Nádvoří, nebo spíš takové náměstíčko je dlážděné betonovými bloky, ve kterých jsou podpisy a otisky rukou populárních osobností ze světa filmu a hudby od dvacátých let do současnosti.

15 minut tady chodíš se sklopenou hlavou a díváš se, kdo všechno tady je. Michael Jackson, Avengeři, Johny Deep, herci z Twilight, Harryho Pottera, George Cloony a další a další.

Kousek opodál stojí Dolby Theatre, ve kterém se pravidelně odehrává předávání známých Oscarů. První den a už tolik zážitků.

V Los Angeles se pomalu stmívá, v zimě je tma už v šest večer. A po náročné cestě už jsem se těšil na tu velkou postel. Ještě jsem se ale prošel po jedné straně až na začátek Walk of Fame a po druhé straně zase zpátky. Jedna hvězda za druhou. Mimochodem, víš, že za umístění hvězdy na Chodníku slávy se platí 75.000 dolarů?

Na Chodníku slávy je už více než 2.772 hvězd. Každý rok je výběrové komisi Hollywoodské obchodní komory předloženo průměrně 200 nominací, ze kterých je vybráno 20 až 24 celebrit, které obdrží hvězdu na Chodníku slávy. Žijící příjemci musí souhlasit s osobní účastí na slavnostním předání do dvou let od výběru. Poplatek 75.000 dolarů je splatný v době výběru a vybírá se za vytvoření, instalaci hvězdy a její údržbu. Poplatek obvykle platí nominující organizace, což může být fanklub, filmové studio, nahrávací či vysílací společnost, sponzor atd.

Umístění jednotlivých hvězd nemusí být nutně libovolné. Před TCL se nachází hvězdy nejznámějších osobností, hvězdy s Oscary jsou obvykle poblíž Dolby Theatre. Někdy je místo ironické nebo vtipné. Třeba Ed O’Neil ze seriálu Ženatý se závazky má svoji hvězdu u obchodu s obuví, hvězda Daniela Craiga, známého Jamese Bonda,  je na adrese Hollywood Boulevard 7007.

Cestou jsem se stavil ještě na večeři v McDonalds a pozorujíce další a další hvězdy dorazil až do hotelu.

Tady jsem před usnutím zvládl udělat rezervaci na další den ráno do Warner Bros. Studios a během vteřiny usnul.

Krásné ráno z Los Angeles. Překvapivě se po první noci v LA probouzím už po sedmé hodině ranní. Myslím, že za to může let, kdy jsme celou dobu měli noc, a to pomohlo s jetlagem. Ke snídani toasty na pokoji, které jsem si koupil večer v supermarketu, nabrat kafe v coffee roomu a hurá na autobus do Warner Bros. Studios. Zastávka je kousek po hvězdách Chodníku slávy a jezdí co dvacet minut.

Trasu zadávám už tradičně do Google maps, která mě dovede na zastávku a řekne, do kterého autobusu mám nastoupit. Pak jen počítám a sleduju zastávky a zhruba po 40 minutách cesty vystupuju na zastávce Hollywood Way / Alameda. A odtud je to k hlavnímu vchodu už jen 10 minut pěšky. Nedá se kde ztratit, protože ikonický vodojem jde vidět už z dálky.

Návštěvu Warner Bros. Studios popisuju v samostatném článku, tady ji znovu rozepisovat nebudu. Každopádně, návštěvu studií můžu jen a jen doporučit.

Z Warner Bros. Studios jsem odcházel ve 12:30. Rovnou jsem si zavolal Uber a vyrazil do Universal Studios. Cesta trvala 10 minut a během jízdy jsem si online koupil vstupenku. V Universalu není na čas, ale jen na den, můžeš přijít kdykoliv během dne.

Cesta Uberem úplně v pohodě, stejně jako v ČR, to samé i platba, žádné starosti. Řidič mě vysadil kousek od vchodu a já si vyrazil užít zbytek dne. Jak návštěva vypadala popisuju také v samostatném článku. Tak na něj mrkni.

Kolem půl desáté večer jsem ze zábavního parku odcházel. Naprosto spokojený. Fakt jsem si tady den užil. I když tu byly davy lidí. No a do hotelu jsem to měl kousek. Seběhl jsem kopec na metro, popojel jednu zastávku a zase po Chodníku slávy se vrátil do postele do hotelu.

Co se týká noční cesty metrem, měl jsem trochu obavy. Šel jsem sám, nikde nikdo, ale ve stanici byla ochranka (potkal jsem ji v každé), takže to mě dost uklidnilo a vlastně cesta byla z mého pohledu úplně bezpečná.

Venku svítí sluníčko, počasí na tričko a já jsem měl naplánovaný den venku. Chtěl jsem se podívat na další místa, které znám z filmů a seriálů. A jako devadesátkové dítě, které vyrostlo na Beverly Hills 90210, jsem tohle město nemohl vynechat.

Z hotelu jsem se vydal na trochu vzdálenější zastávku Santa Monica / Wilcox, ze které mi jel přímý autobus do Beverly Hills. Cesta na zastávku byla sice trochu delší, ale zase jsem nemusel přestupovat a během asi 20 minut jsem přes video hovor zvládl i rozbalování dárků od Ježíška s rodinou v česku. Vánoce s rodinou – splněno. Jen ten kapr mi trochu chyběl.

Autobusem jsem po ani ne půlhodině jízdy po Santa Monica Boulevardu přijel na zastávku Santa Monica / Canon, která je přímo před Beverly Gardens Parkem. Tedy parkem s jezírkem, ve kterém se krásně odráží nápis Beverly Hills.

Udělal jsem si pár fotek i záběrů z výšky s dronem, prošel se parkem, okolními uličkami a byl jsem spokojený. Jsem v Beverly Hills. A musím říct, že všude v okolí byl klid, všude čisto, všechno hezky upravené. Jako z filmu:)

Všichni známe film Pretty Woman a tu scénu, jak Julia Roberts chodí po Rodeo Drive a nakupuje. Kdo by se sem nechtěl podívat? Rodeo Drive navíc začíná (nebo končí) u Beverly Gardens Parku. Jen pár kroků a jsi tady. Celá ulice měří kolem 3 km a je lemována značkovými obchody a butiky.

I když jsem neměl v plánu tady nakupovat, část ulice jsem si projít musel. Vždyť je to jedna z nejslavnějších ulic na světě. Navíc kolem desáté ráno tady bylo skoro prázdno a butiky se teprve na nával nakupujících připravovaly.

Po asi 40 minutách na Rodeo Drive jsem se vrátil zpět na Santa Monica Boulevard, nasedl na další autobus a pokračoval směr pláž Santa Monica.

Autobusem jsem přijel na zastávku Broadway / Ocean, od které je to kousek na známé molo na pláži Santa Monica. Další z bodů mého itineráře.

První turistickou atrakcí je cedule, která označuje západní konec jedné z nejslavnějších dálnic Spojených států – Route 66. Vedla z Chicaga až do Kalifornie, kde právě tady končila. Celkem měřila 3.940 km.

Na to, že je to „jen“ cedule, je tady docela fronta lidí, kteří se u ní chtějí vyfotit.

Historie mola sahá do roku 1909 a od té doby prošlo několika přestavbami. Je tady plno stánků s občerstvením a i plno lidí, kteří stejně jako já chtějí zažít jeho neopakovatelnou atmosféru.

I když, v davu lidí je to fakt nezapomenutelné. Prošel jsem se po celém molu, přišel až na jeho konec, sedl si na schody a jen tak koukal na oceán. Chvíle klidu k nezaplacení.

Cestou zpět jsem ještě okouknul stánky se suvenýry a nakoupil nějaké magnetky a pohledy.

Na molu se rozprostírá taky přímořský zábavní park – Pacific park. Jediný zábavní park přímo na západním pobřeží Spojených států, který je postavený na mole a jediný zábavní park v Los Angeles, kam se neplatí vstupné. Platí se za jednotlivé atrakce.

Těch je tady 12, včetně horské dráhy, která se rozprostírá po celém parku a kola Pacific Wheel, které je na solární pohon.

Za $40 můžeš mít neomezené jízdy na celý den, samotné kolo stojí $12.

Malibu je domovem mnoha celebrit a má svůj nezaměnitelný charakter. Z pláže Santa Monica to není až tak daleko a díky rozsáhlé síti autobusových linek se sem dá dostat velice pohodlně autobusem jen za $1,75.

Nasedl jsem tedy na autobus, který byl prakticky prázdný a paní řidička vyrazila po Pacific Coast Highway směr Malibu. Po půl hodině jsem vystoupil na zastávce poblíž známého mola, prošel se po pláži, po molu, omrknul plážové domky a tiše jsem tohle mega drahé bydlení přímo na pláži záviděl.

Z Malibu jsem vyrazil stejnou linkou zpět k pláži Santa Monica. Paní řidička to v autobusu po prázdné dálnici dost rozjela, proto mi přišlo, že je jízda zpět mnohem kratší.

V kavárně na molu jsem si koupil kafe a sešel na pláž. Sluníčko už klesalo a dávalo celému molu nové barvy a úplně jinou atmosféru.

Stálo to za to si po celém dni jen tak sednout, zastavit se a pozorovat, jak slunce zapadá za obzor a do toho se rozsvěcuje celý Pacific Park na molu.

Po západu slunce (v prosinci už po páté hodině) jsem pak už jenom našel autobusovou zastávku, ze které mi jel autobus zpět bez přestupu, a vydal se zpět do Hollywoodu. Cesta trvala lehce přes hodinu, tentokrát už v autobusu byli i nějací další lidi a musím říct, že i takhle večer jsem se cítil bezpečně.

25. prosince je v USA Christmas Day, kdy se slaví Vánoce. Proto jsem si na tento den naplánoval jen přírodu, kam se z hotelu jednoduše dostanu a nebudu muset řešit, jestli je nebo není někde otevřeno, nebo jestli jede nebo nejede nějaký spoj.

Nejlepší výhled na celé Los Angeles je beze sporu od Griffithovy observatoře a také od nápisu Hollywood.

Z hotelu jsem to sem neměl daleko. Kousek jsem se po Hollywood Boulevardu svezl autobusem, vystoupil na zastávce pod Griffithovým parkem a vydal se sem na trek. Trasy jsem měl předem nastudované, takže jsem věděl, co mě zhruba čeká a kolik kilometrů budu mít večer v nohách.

Cesta k observatoři byla teda jen do kopce, ale zhruba za půl hodiny jsem se už rozhlížel do dálky a měl celé Los Angeles jako na dlani.

Stát u nápisu Hollywood. Wow. Vždycky jsem chtěl nápis aspoň vidět, ale přijít až tak blízko k němu, o tom se mi ani nesnilo. I když je nápis oplocený a až k němu se nesmí, tak i tahle cesta je pro mě osobně nezapomenutelná. Zvlášť, když sem vede přírodou Griffithova parku.

Celý trek a vlastně celý den popisuju v samostatném článku. Určitě si ho přečti. Mě den tady nadchnul a doufám, že se sem jednou zase vrátím. Byl to další ze skvělých zážitků a další místo, co mě v LA okouzlilo.

Po procházce v Griffithově parku mi vyhládlo. Nebylo ještě pozdě, tak jsem sedl na metro a vyrazil prozkoumat Chinatown. Těšil jsem se na nějaké dobré jídlo. Přijel jsem Union Station, prošel skrz nádraží a dal se podle mapy do Chinatownu. Neměl jsem vybrané žádné místo, takže spíše jenom směrem do této oblasti s tím, že určitě narazím na nějaké obchody a restaurace, kde si dám nějakou čínu.

No, bylo 26. prosince a nečekaně i v Chinatownu bylo z většiny zavřeno. A když už byla restaurace otevřená, tak před ní byla dost velká fronta nebo rezervační systém. Hladový se jsem teda prošel zavřeným ChinaTownem a šel zkusit štěstí do Downtownu.

V Downtownu jsem měl vybraná místa, která jsem chtěl vidět. Byl už ale večer a tma a já měl hlad, tak jsem všechno urychlil. Navíc ulice byly úplně prázdné, nikde žádní lidi, krom pár bezdomovců a prakticky ani žádný provoz na ulicích.

Začal jsem tedy Katedrálou Panny Marie Andělské. Přišel jsem k bráně, zavřeno… Tak nic. Šel jsem dál k Music Center, pak Grand Parkem, kolem vypnuté fontány Arthura J. Will Memorial Fountain dolů k budově radnice. Večer je hezky nasvícená. Aspoň něco.

Globus v budově Los Angeles Times jsem nestihl, ale aspoň jsem se svezl nahoru i dolů s Angels Flight Railway. V horní části se ocitneš na náměstí pod mrakodrapy. Třeba Bank of America, U.S. Bank Tower a další.

Pak už jsem došel jen na náměstí Pershing Square, ještě se pokochal výhledy na mrakodrapy a ještě víc vyhladovělý sedl na metro zpět do Hollywoodu, Dost mě překvapilo, že jsem v downtownu nenarazil ani na žádný fastfood. Tak mě zachránil aspoň otevřený McDonalds v Hollywoodu.

Můj poslední den v Los Angeles. O půlnoci mě čeká odlet z LAX do Newarku v New Yorku. Schválně jsem si vybral takhle večerní let. Přidá mi den navíc v LA a v New Yorku přistanu ráno. Takže i tam budu mít „den navíc“.

Check-out z hotelu jsem měl v 11 hodin. Dost času na to se ještě podívat po Hollywoodu, dokoupit nějaké suvenýry, naposled si užít Chodník slávy a nasát místní atmosféru. Když o tom teď píšu, tak musím říct, že mi LA a Hollywood asi tak trochu přirostly k srdci a fakt se mi tady líbilo.

Ale, do půlnoci čas, co se dá ještě stihnout? Z hotelu jsem klidnou procházkou vyrazil na metro. Chtěl jsem se ještě projít po Chodníku slávy, tak jsem to vzal na vzdálenější zastávku. Minul jsem několik stanů, které mají na ulicích postavené bezdomovci.

Bezdomovce jsem tady potkával, je jich v LA hodně a na dost jich narazíš na turisticky známých místech. Nejvíc asi právě tady na Chodníku slávy. Podle videí, co jsem viděl před cestou, jsem čekal, že tady o ně budu neustále zakopávat a někteří z nich budou pomalu walking dead. To se ale naštěstí nijak nenaplnilo. Vůbec mi to tady nekomplikovali a vlastně to nebylo nic, co by mi kazilo dovolenou nebo nějak obtěžovalo.

Metrem jsem pak dorazil opět do Union Station, prošel nádražím jako předchozí den a znovu jsem šel do Olvera street.

Večer tu byl klid, nikde nikdo, ale druhý den odpoledne to tady žilo. Na náměstí živá hudba, lidé tancovali, užívali si krásný den. Naproti pak celá ulice plná mexických stánků. Podíval jsem se, co se tady nabízí, hodil pár centů do Studny přání (ale asi to bylo málo, protože na splnění pořád čekám), dal jsem si jídlo ve vyhlášeném stánku na kraji tržiště (ve frontě jsem strávil asi 20 minut), ale jídlo stálo za to. Na pohled nic moc, ale chuť boží.

No a jak čas ubíhal, tak pomalu nastal čas vyrazit na letiště. Opět autobusem FlyAway, který mi zastavil až před terminálem. Na letišti jsem jen odevzdal kufr, prošel pasovou kontrolou a už jen čekal na let do New Yorku.

Musím říct, že celé Los Angeles jsem si užil přesně tak, jak jsem si naplánoval. Původní očekávání, kdy bude LA plné bezdomovců, feťáků a budu se bát vyjít na ulici a cestovat s MHD se vůbec nenaplnila. Naopak. Celou dobu jsem se všude cítil bezpečně a nenarazil jsem na žádný problém. Možná to bylo i tím termínem, kdy jsem tady byl, možná to tak je i normálně. To ale zjistím snad zase někdy příště.

Jestli s návštěvou Los Angeles váháš, tak neváhej. Podle mě stojí za návštěvu a je tady spousta míst a turistických atrakcí, které tě nadchnou.

Klidně mi napiš, rád dám ještě víc detailů a zašlu svého průvodce. Jsou tady i další místa, o kterých tady nepíšu a které jsem sám nestihl a na ně se těším zase příště.

Pro další fotky, tipy na cestu do Los Angeles, popis toho, jak funguje MHD, jak probíhal imigrační pohovor na letišti a spoustu dalších zajímavostí, mrkni na moji stránku https://florinacestach.cz/los_angeles. A pro další cestovatelské tipy a fotky mě sleduj na Instagramu https://www.instagram.com/flori_prg/. Díky za přečtení a za sledování. Pokud máš nějaký dotaz k cestě, trase, čemukoliv, nech komentář, rád odpovím a poradím.