Článek
Arogantní stará kráva
To mám být já? Zdá se mi to? Ne, slyším dobře. Muž za mnou, co strká nákup na běžícím pásu těsně za moje zboží.
Pokladna marketu včera odpoledne. Zboží šup na běžící pás. Zezadu někdo přistrčí nákup. Jemně jej odsunu a pokračuju. Tatáž ruka. Cizí nákup nedává prostor tomu mému. Opět lehce odsunu. Za sebe nekoukám. Potřetí totéž. Stále ještě vyskládávám svůj košík. Znovu odstrčím, když za mnou hlas tak třicátníka: „No, co je?“
Zvyšuje hlas: „To si myslíte, že to budu jíst pomačkaný? Kvůli Vám?“
Nemyslím si nic, neotáčím se a dál kladu svoje zboží na pás.
„Neslyšíte? Krávo stará?“
Odmlka.
Neotáčím se, nějak mě nechává mužovo extempore lhostejnou. Potichu uvažuju: „Asi se potřebuje hádat.“ Periferním viděním zaznamenávám ženu a chlapce. Nyní, už odstupem, čítám, že situaci nejspíš vnímají jako svoje štěstí. Oni dnes nebudou terčem jeho vzteku.
„Kráva jedna stará, arogantní, kdybych se nedržel, ta by koukala,“ prohodil demonstrativně muž k partnerce.
No, nekoukala jsem. Zato jsem si uvědomila pár skutečností. Chování mladého muže je důsledkem dlouhodobého tažení proti seniorům. Nenápadně se skrývá za články tvářící se jako jejich podpora. Palcové titulky oznamující opětovné zvyšování důchodů. Nejvyšší důchody všech dob! A v textu pak vyčísleny miliardy, které společnost na důchody vynakládá.
To musí mladé opravdu štvát.
Tak proč by jeden upracovaný a vykořisťovaný mladý muž jednu seniorku neseřval, když už se nenechala vyprovokovat k pořádnému konfliktu.
Kráva jedna arogantní! A stará k tomu!
