Článek
Arogantní stará kráva.
To mám být já? Zdá se mi to? Ne, slyším dobře. Muž za mnou, co strká nákup na běžícím pásu těsně za moje zboží.
Pokladna marketu včera odpoledne. Zboží šup na běžící pás. Zezadu někdo přistrčí svůj nákup. Jemně jej odsunu a pokračuju. Tatáž ruka a jeho nákup nedává prostor tomu mému. Opět lehce odsunu. Za sebe nekoukám. Potřetí totéž. Stále ještě vyskládávám svůj košík. Znovu odstrčím, když za mnou hlas tak třicátníka: „No co je?“
Já nic.
Zvyšuje hlas: „To si myslíte, že to budu jíst pomačkaný? Kvůli Vám?“
Nemyslím si nic, neotáčím se a dál kladu svoje zboží na pás.
„Neslyšíte? Krávo stará?“
Odmlka.
Neotáčím se, nějak mě nechává mužovo extempore lhostejnou. Potřebuje se pohádat, uvažuju. Periferním viděním zaznamenávám ženu a chlapce. Nyní, už odstupem, čtu, že situaci nejspíš vnímají jako svoje štěstí. Oni dnes nebudou terčem jeho vzteku.
„Kráva jedna stará, arogantní, kdybych se nedržel, to by koukala,“ prohodil demonstrativně muž k partnerce.
No, nekoukala. Zato si uvědomila pár skutečností. Chování mladého muže je důsledkem dlouhodobého tažení proti seniorům. Nenápadně se skrývá za články tvářící se jako podpora seniorů. Palcové titulky „Opětovné zvyšování důchodů“! „Nejvyšší důchody všech dob!“ V textu vyčísleny miliardy, které společnost na důchody vynakládá.
To musí mladé opravdu štvát.
Tak proč by jednu seniorku nezpražil, když už se nenechala vyprovokovat k pořádnému konfliktu.
Kráva jedna arogantní! A stará k tomu!
