Hlavní obsah
Názory a úvahy

Čeština a gender: Proč se hvězdičky a lomítka v jazyce neuchytí

Foto: Alexander Grey (Unsplash)

Děkan DAMU vyhlásil výběrové řízení na pozici ombudsosoby. Internet ihned zaplavily vtípky a pohoršení. S genderově neutrálním jazykem do češtiny pronikají i lomítka a hvězdičky. Má smysl je používat?

Článek

Před pár lety jsem v rámci lidskoprávního filmového festivalu Jeden svět navštívil jednu z panelových diskuzí. O čem byla, to si už nevzpomínám. V paměti mi totiž utkvěl moderátor, který se na pódiu objevil v satirickém tričku s nápisem Marx & Spencer, aby následně po svém boku přivítal velice vzácnou hostku.

Použití výrazu hostka jsem nechápal. Jako češtinář vím, že výraz host je tzv. vespolným podstatným jménem, a ta označují osoby obou pohlaví bez rozdílu. Hostem tak může být muž i žena, novotvarů netřeba. A takových podstatných jmen je celá hromada.

Hostka? A kde je osobnosťák?

Ten kluk je hotová troska. Jeho táta byl významnou osobností české vědy, kapacitou ve svém oboru, a přesto se mu podařilo vychovat takové dřevo.

Troska, osobnost i kapacita jsou rodu ženského. Dřevo je rodu středního. Všechny tyto výrazy ale označují muže.

Postupem let si výrazu hostka začínám všímat stále častěji. Marně ale čekám na všechny mužské kapaciťáky, osobnostě, troskáče a dřeváky. To člověka nutí k zamyšlení, jestli se opravdu jedná o citlivé využívání genderově senzitivního jazyka, nebo tu máme čest s obyčejným virtue signallingem – okázalým předváděním morálních hodnot a demonstrací toho, že stojíme na správné straně barikády.

Pouze módní vlna?

Případ pražské DAMU napovídá, že jde spíše o druhou možnost. Ta se sice momentálně snaží obsadit pozici ombudsosoby, pro kterou běžně slouží označení ombudsman, současné zaměstnance a zaměstnankyně na svém webu však tituluje bez ohledu na genderově neutrální jazyk.

Najdeme tu tak zaměstnankyni, která je hospodářem hospodářského oddělení nebo pracovnici grantového oddělení fakulty, která je tajemníkem fakultní grantové komise – hospodář a tajemník, nikoliv hospodářka a tajemnice. A ediční komise má pouze členy, nikoliv členy a členky, nebo dokonce členstvo, ačkoliv jsou její součástí i ženy.

Zapomnělo vedení DAMU údaje na webu v souladu s novými zvyklostmi upravit? Nebo se jen rozhodlo naskočit na módní vlnu?

Školy v područí hvězdiček a lomítek

Vysoké školy jsou místem, kde se genderově neutrálnímu jazyku daří. Své oficiální dokumenty k této problematice mají ČVUT, Mendelova univerzita i Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity. Západočeské univerzita se ke „studentstvu“ zatím nepropracovala, už nyní ale úplně opustila výraz studenti a – stejně jako mnohé další školy – jej nahradila genderově neutrálními studujícími.

Feministický univerzitní kroužek při Západočeské univerzitě se ale nezdráhá zajít ještě dál. Donedávna ve své online komunikaci využíval hvězdiček. Nebylo tak ničím výjimečným setkat se s příspěvky jako je tento:

Relativně nedávno pak došlo k další změně. Hvězdičky a i/y nahradilo písmeno x:

Feministický univerzitní kroužek při Západočeské univerzitě však není jedinou organizací, která shodu podmětu s přísudkem řeší tímto způsobem. Mnozí se zaklínají inkluzí a ohleduplností, rovnými právy a bezpečnými prostory. To jsou ušlechtilé cíle, přiznávám, ale myslím, že je zapotřebí brát v potaz ještě jednu věc, a to povahu sociální komunikace jako takové.

Proč to nikdy nebude fungovat

Existuje mnoho definic komunikace. Nehledě na to, z jakého teoretického rámce vycházíme, bývá komunikace v nejširším slova smyslu vnímána jako přenos informací, který obsahuje pět složek:

Odesílatele (1), který skrze komunikační kanál (2) posílá sdělení (3) příjemci (4), a to s určitým účinkem (5). Na straně příjemce přitom dochází k dekódování sdělení a přiřazování informačního významu jazykové formě.

Velice zjednodušeně – čtenář, divák nebo posluchač se snaží informaci pochopit.

Aby mohlo ke správnému pochopení dojít, komunikace vždy přirozeně směřuje k určité míře úspornosti, jednoznačnosti a efektivitě. Lomítka, hvězdičky a písmena x nejsou v psaném (natož mluveném) projevu úsporná, jednoznačná a ani efektivní, naopak přenos informace komplikují a znesnadňují.

Ačkoliv je možné, že se některé prvky genderově neutrálního jazyka uchytí (studující se od vyučujících přece jen tolik neliší), jiné jsou už nyní odsouzeny k záhubě. A používat je – byť s ušlechtilými ideály – vnímám jako zbytečnou ztrátu času.

Jazyk s nimi totiž naloží stejně jako s čistonosoplenami nebo klapkobřinkostroji.

Anketa

Souhlasíte s používáním genderově neutrálního jazyka?
Měli bychom se snažit používat genderově neutrální jazyk při všech příležitostech.
1,2 %
Souhlasím s používáním pouze některých výrazů z genderově neutrálního jazyka (např. studující).
4,5 %
Nemám na toto téma žádný názor.
0,4 %
S používáním genderově neutrálního jazyka spíše nesouhlasím.
1,1 %
Používání genderově neutrálního jazyka mi přijde absolutně zbytečné.
92,8 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 1094 čtenářů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz