Článek
Režijní debut dvojice Marny Eng a E. J. Foster posbíral během svého festivalového uvedení několik ocenění, a to i cenu diváků. Lehce kýčovité drama o pubertální dívce, která vyráží hledat svého otce kombinuje vše, co už někdo dávno zpracoval. Scénář Patricka Hasburgha, autora seriálového Jump Street 21, žánrově nepřináší nic nového.
Náctiletá Marge (Jess Gabor) bojuje s neustálou snahou prosadit se ve třídním kolektivu a svou nešikovností kazí pověst místnímu fotbalovému týmu. Oproti tomu její matka a zároveň úspěšná realitní makléřka (Judy Greer) představuje naprostý opak a o mužskou společnost nemá nouzi.
Vše se změní v okamžiku, kdy Margiina matka umírá při tragické nehodě, a ona se tak dostává do péče lhostejných prarodičů. Namísto toho se vydá na cestu do zahraničí s jediným cílem: najít v Mexiku svého biologického otce (Steve Zahn), který rodinu opustil krátce po jejím narození. Z profi fotbalisty se však stal věčně podroušený a nezodpovědný pobuda, jehož dny se skládají z pití alkoholu, surfování a trénování dívčího fotbalu.
Jedním z největších problémů filmu je jeho nerozhodnost z hlediska toho, co chce odvyprávět a jakým způsobem. Osciluje tak mezi dojemným dramatem o hledání sebe sama a sbližování dcery s otcem, středoškolskou komedií, kurzem surfování nebo fotbalovým zápasem. Snaha o vybalancování komedie a dramatu zcela nefunguje.
Země zaslíbená
Jednotlivá témata jako ztrátu blízkých, alkoholismus nebo poruchu příjmu potravy sice příběh krátce nastíní, ale dostatečně je nerozvine, čímž se na diváka nepřenese kýžený efekt. Stejně tak tvůrci pracují s vedlejšími postavami, jež se mihnou před kamerou a zmizí.
Snímek se nevyhnul ani klasickým šablonám: typově přerod ošklivého nemotorného káčátka v naprostý opak nebo milostný románek s vysněným chlapcem, jehož úmysly nejsou tak počestné, jak se na první pohled zdají.
Co ovšem funguje a dává průměrnému počinu částečně větší kvalitu, je vykreslení postupného budování mezilidských vztahů, a především ztvárnění otce Stevem Zahnem. Ten bravurně balancuje mezi komikem a nesnesitelným alkoholikem. I přes místy nelogická jednání protagonistů a předvídatelný vývoj divák oběma postavám celou dobu fandí.
Vizuálně zaujmou především kulisy prosluněného Mexika, ale například zápasové scény by si zasloužily větší dynamiku.
Promarněnému potenciálu by se tvůrci vyhnuli, pokud by se více zaměřili na jedno ústřední téma, které by i plně rozvinuli. Diváckou základnu si však snímek zcela jistě najde.
Autorem článku je filmový kritik Lukáš Vaněček
