Článek
Největší rozdíl je vidět právě u podpory rodin. Německý Kindergeld není klasickou dávkou určenou jen chudým domácnostem. Nárok je navázán především na dítě a splnění zákonných podmínek, nikoli na to, zda rodina spadne pod určitou příjmovou hranici. Od ledna 2026 činí 259 eur na každé dítě, tedy při kurzu kolem 24 korun za euro přes šest tisíc korun měsíčně.
Na dítě je rozdíl opravdu velký
V Česku je situace jiná. Samostatný přídavek na dítě od října 2025 nahradila nová dávka státní sociální pomoci, známá jako superdávka. Její součástí je bonus na dítě. Plná částka činí 1 000 korun na dítě u domácností s příjmem mezi 1,43násobkem a trojnásobkem životního minima. U úplně nejchudších domácností je standardně 500 korun, u příjmů mezi troj- a čtyřnásobkem životního minima se částka postupně snižuje. Nad čtyřnásobek životního minima už nárok nevzniká.
Na první pohled je tedy německých 259 eur proti českým stovkám či tisícikoruně propastný rozdíl. Jenže ani tady není fér porovnávat pouze jednu položku. České rodiny mohou využívat například daňové zvýhodnění na děti a oba systémy mají odlišné daně, mzdy i životní náklady. Samotný Kindergeld proto nedokazuje, že každá německá rodina je na tom po všech stránkách lépe.
Podobný dojem vytváří pomoc lidem s velmi nízkými příjmy. Německo od července 2026 používá místo názvu Bürgergeld označení Grundsicherungsgeld. Základní částka pro samotného dospělého zůstává 563 eur měsíčně. Vedle ní může Jobcenter hradit také přiměřené náklady na bydlení a vytápění. V českém systému se naproti tomu výsledná superdávka počítá podle příjmů, majetku, složení domácnosti, nákladů na bydlení i pracovní aktivity. Jedno číslo, které by šlo proti německým 563 eur jednoduše postavit, proto neexistuje.
U nezaměstnaných Česko překvapí
Úplně opačně může dopadnout pohled na podporu v nezaměstnanosti. V Německu činí běžné Arbeitslosengeld 60 procent vypočteného čistého příjmu, u lidí s dítětem 67 procent. Vyplácet se může podle věku a délky předchozího pojištění nejméně šest měsíců, u starších lidí až 24 měsíců.
Česko od ledna 2026 začíná výrazně výš. Uchazeč do 52 let dostává první dva měsíce 80 procent předchozího čistého výdělku, další dva měsíce 50 procent a poté 40 procent. U lidí nad 52 let trvá první, nejvyšší sazba tři měsíce. Maximální podpůrčí doba je podle věku pět, osm nebo jedenáct měsíců.
Rozdíl je vidět i u rodičů malých dětí. Německé základní Elterngeld se podle předchozího příjmu pohybuje mezi 300 a 1 800 eury měsíčně a běžně nahrazuje 65 procent výpadku čistého příjmu. V Česku rodičovský příspěvek funguje jinak: u dětí narozených od roku 2024 jde o celkový balík 350 000 korun, který lze čerpat nejdéle do tří let věku dítěte. Přímé srovnání měsíční částky proto opět kulhá.
Zdroje: Bundesagentur für Arbeit, BMAS
