Článek
Tusk vystoupil 17. září v polském Sejmu s varováním, že nejkritičtější období může přijít od pozdního podzimu do začátku jara. Opíral se přitom o informace polských i spojeneckých služeb. Podle nich Rusko uvažuje o hybridních úderech drony či střelami proti státům, které podporují Ukrajinu. V první linii by bylo východní křídlo NATO.
Nejde však o scénář, v němž by ruské jednotky překročily hranici a Moskva otevřeně vyhlásila konflikt Alianci. Princip má být opačný: vytvořit incident, u něhož bude možné zpochybňovat úmysl.
„Existuje reálné riziko, že na území jednoho či několika států NATO na východním křídle mohou vletět drony nebo jiné střely,“ řekl podle Euronews Tusk. Ruská verze by podle něj zněla, že šlo o nehodu a není důvod k alianční odpovědi.
Právě tahle drobná mezera mezi „útokem“ a „omylem“ může být podstatná.
Test článku 5 bez tanků na hranici
Článek 5 Severoatlantické smlouvy říká, že ozbrojený útok proti jednomu členu se považuje za útok proti všem. Neznamená to ale automatické vyhlášení války. Každá země má přijmout takovou akci, kterou považuje za nutnou, včetně použití ozbrojené síly.
Tusk tvrdí, že ruským cílem by bylo tuto jistotu naleptat. Pokud by například dron poškodil objekt v Polsku, Litvě či Rumunsku a Moskva odpovědnost odmítla, spojenci by nejprve museli posoudit, co se vlastně stalo. Čím nejasnější incident, tím větší prostor pro váhání.
„Cílem Ruska je oslabit celkovou soudržnost NATO a především přesvědčit země Aliance, že článek 5 je více teoretický než praktický,“ uvedl Tusk. Podle něj se podobné „náhodné“ zásahy mohou opakovat.
Polsko přitom dostalo jen několik dní před tímto vystoupením další důvod k nervozitě. Dne 13. září zasáhl ruský útok oblast na Ukrajině pouhé dva kilometry od polské hranice. Terčem byla čerpací stanice nebo její okolí a nákladní vlak odstavený na koleji. Polský premiér poté uvedl, že nelze vyloučit rozšíření eskalace i na polské území.
Polské úřady současně upozornily na nasazování proudových dronů. Při útocích na Ukrajinu toho dne mělo být podle polského generála Jarosława Chojnackého použito přes 700 dronů a 40 balistických střel. Polské F-16, vrtulníky Mi-17 a Black Hawk byly uvedeny do pohotovosti, vzdušný prostor Polska však narušen nebyl.
Východ NATO je dnes jiný než před válkou
Rusko by proti sobě zároveň nemělo stejné východní křídlo jako před únorem 2022. NATO v posledních letech výrazně zesílilo přítomnost od Finska a Pobaltí přes Polsko až po Rumunsko a Černé moře. V červnu 2026 Aliance uváděla devět mnohonárodních bojových uskupení rozmístěných podél východní části svého území.
Funguje zde také nepřetržité letecké hlídkování, protivzdušná obrana a síť jednotek, které mají umožnit rychlejší reakci. Po narušování vzdušného prostoru a dalších incidentech NATO svou připravenost dále zvyšovalo.
Devět skupin dnes působí v Bulharsku, Estonsku, Finsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a na Slovensku. Po narušeních vzdušného prostoru v září 2025 navíc NATO spustilo Eastern Sentry, do níž zapojilo další stíhačky, vrtulníky, průzkumné letouny, fregaty i systémy protivzdušné obrany a posílilo jejich koordinaci.
Tuskovo varování proto nestojí na představě, že by Rusko chtělo vojensky obsadit část Polska. Veřejně předložený scénář je užší a současně hůře uchopitelný: zasáhnout, popřít úmysl a sledovat, zda se spojenci shodnou, že už byla překročena hranice.
A právě o tu hranici jde.
Zdroje:
