Článek
Starobní důchodci tak letos dostanou navíc 667,30 eura. Nejde o mimořádnou pomoc pro chudé ani o příspěvek odstupňovaný podle příjmu domácnosti. Jde o samostatnou důchodovou dávku.
Částka je na české poměry nezvyklá už samotným principem. Zatímco český senior dostává během roku dvanáct pravidelných penzí, Slovensko přidalo ještě jednu dávku. U starobních a předčasných důchodů činí letos 667,30 eura. Invalidní důchodci s poklesem pracovní schopnosti nad 70 procent dostanou 548,50 eura, vdovy 363,20 eura a vdovci 300,10 eura.
Systém v dnešní podobě funguje od roku 2024, kdy se třináctý důchod změnil na důchodovou dávku vyplácenou Sociální pojišťovnou. V roce 2024 činil u starobních důchodců 606,30 eura, o rok později vzrostl na 667,30 eura.
Skoro miliarda eur za jedinou dávku
Třináctý důchod není levná vánoční pozornost. Sociální pojišťovna uvádí, že v roce 2025 na něj skutečně vydala 925,7 milionu eur. Také letos má účet přesáhnout 900 milionů. Pro představu: nejde tedy o desítky milionů, ale o výdaj, který se blíží celé miliardě eur každý rok.
Původně se měla výše dávky měnit podle průměrných důchodů. Kvůli konsolidaci veřejných financí ale Bratislava pravidla přibrzdila. Částky z roku 2025 zmrazila pro roky 2026, 2027 i 2028. Starobní důchodce tak bude po tři roky dostávat stejných 667,30 eura, pokud se zákon znovu nezmění.
Vláda opatření hájí jako součást sociálního státu. Ministr práce Erik Tomáš při oznámení částky pro rok 2025 uvedl, že plný třináctý důchod považuje za spravedlivé řešení spojující solidaritu a zásluhovost. Kabinet zároveň zdůrazňuje, že dávku chce zachovat.
Jenže právě plošnost je důvodem kritiky. Třináctý důchod se neomezuje jen na seniory s nízkou penzí. Evropská komise letos výslovně uvedla, že rozsáhlé sociální výdaje včetně trvalého třináctého důchodu nejsou účinně cílené na zranitelné skupiny. Podle Komise navíc tento výdaj spolu s dalšími opatřeními oslabuje efekt rozpočtové konsolidace.
Daně nahoru, třináctý důchod zůstává
Kontrast je o to výraznější, že Slovensko současně utahuje opasky jinde. Konsolidace přinesla vyšší DPH, další daňová opatření i zavedení daně z finančních transakcí. Pro rok 2026 počítá vláda například také se zmrazením platů části veřejného sektoru.
Přesto zůstávají veřejné finance hluboko v červených číslech. Evropská komise na jaře odhadla slovenský schodek pro letošní rok na 4,6 procenta HDP a veřejný dluh na 63,7 procenta HDP. V roce 2027 má podle její prognózy dluh vzrůst na 66,9 procenta HDP. Komise přímo upozorňuje, že trvalé výdajové programy včetně třináctého důchodu budou na zadlužení tlačit i v dalších letech.
Z pohledu penzisty je systém samozřejmě příjemný. Průměrný sólo starobní důchod na Slovensku činil na konci dubna 2026 zhruba 732 eur měsíčně. Prosincových 667 eur tak představuje částku téměř na úrovni další běžné penze. A právě proto je opatření politicky tak citlivé.
Zdroj: SOCPOIST
