Článek
To však nemění základní skutečnost: ruské jednotky překročily mezinárodně uznané hranice sousedního státu a Valné shromáždění OSN následně invazi označilo za agresi proti Ukrajině.
První zásadní zlom přišel v roce 2014. Rusko obsadilo a následně anektovalo Krym. Valné shromáždění OSN tehdy potvrdilo územní celistvost Ukrajiny a označilo krymské referendum za neplatné. Ve stejné době propukly boje na východě Ukrajiny. Konflikt měly zastavit minské dohody uzavřené v letech 2014 a 2015, jejich ustanovení se ale nikdy nepodařilo plně naplnit.
NATO jako dlouhodobý ruský argument
Jedním z hlavních témat sporu bylo rozšiřování NATO. Aliance už na summitu v Bukurešti v roce 2008 prohlásila, že se Ukrajina a Gruzie v budoucnu stanou jejími členy, konkrétní termín ale nestanovila. Moskva tento vývoj dlouhodobě označovala za bezpečnostní hrozbu. V prosinci 2021 předložila návrhy bezpečnostních dohod a požadovala mimo jiné, aby se NATO zavázalo k zastavení dalšího rozšiřování včetně případného vstupu Ukrajiny.
Aliance naopak trvala na principu, že o členství jednotlivých států nemůže rozhodovat třetí země. V době invaze přitom Ukrajina členem NATO nebyla a neměla stanovený termín, kdy by do Aliance měla vstoupit. Spor tak nebyl jen o vojenské infrastruktuře, ale také o právu Ukrajiny určovat vlastní zahraničněpolitické směřování.
Putinův pohled zároveň přesahoval samotné NATO. V textu z července 2021 psal o historické jednotě Rusů a Ukrajinců a tvrdil, že tvoří jeden celek. V projevu 21. února 2022 rozsáhle zpochybňoval historické základy samostatné ukrajinské státnosti. Rusko poté uznalo separatistické útvary v Doněcké a Luhanské oblasti.
Od nátlaku k otevřené invazi
Dne 24. února Putin oznámil zahájení takzvané „speciální vojenské operace“. Jako důvody uváděl ochranu obyvatel Donbasu, bezpečnost Ruska, „demilitarizaci“ a „denacifikaci“ Ukrajiny. Šlo o zdůvodnění předkládané Kremlem, nikoliv o mezinárodně uznané oprávnění k použití síly. Ruský útok se navíc neomezil pouze na Donbas, ale zasáhl rozsáhlou část ukrajinského území.
Valné shromáždění OSN 2. března 2022 přijalo rezoluci, která ruské jednání označila za agresi a požadovala okamžité stažení ruských sil. Pro hlasovalo 141 států, pět bylo proti a 35 se zdrželo.
Kořeny války tak leží v kombinaci konfliktu zahájeného v roce 2014, dlouhodobého sporu Ruska se Západem o NATO a stále ostřejšího odmítání prozápadního směřování Ukrajiny ze strany Kremlu. Samotné rozhodnutí zahájit rozsáhlou invazi v únoru 2022 ale učinilo ruské vedení. Předchozí spory proto nemění skutečnost, že právě Rusko vyslalo své ozbrojené síly přes hranice Ukrajiny.
