Článek
Dovolte mi začít jednoduchou otázkou:
Kolik lidské důstojnosti ještě musí shořet, než někdo konečně uhasí ten požár, který založila vláda, jež si říká SPOLU?
Ne, tohle není obyčejné rozčilení unaveného voliče.
Tohle je výkřik z plic člověka, který má paměť. Paměť na sliby, na vztyčené ukazováčky, na marketingovou morálku prodávanou jako pravdu.
A teď? Teď stojíme v bahně. Ne politickém – lidském.
Celá ta parta, vyšívaná rozpočtovou odpovědností, konsolidačním balíčkem a rétorikou antibabiš, se tváří, jako by řídila vysokou školu etiky. A přitom už jim dávno vyhořela aula.
Co jste to, proboha, provedli?
Už ani neomlouváte chyby – jen se na ně díváte. Ticho. Nečinnost.
A přitom právě tohle je ono:
Když někdo ví a nekoná, nese vinu.
To není moje domněnka. To je zákon. Zákon odpovědnosti.
Ale pro vás je zákon jen playlist, který se dá přepnout, když se nehodí do nálady.
Ptám se vás – a nejen jako občan, ale jako člověk:
Kolik krizí ještě musíme přežít, než se přizná, že tohle už není vláda, ale symptom?
Symptom arogance, cynismu a té nejnebezpečnější nákazy: předstírané normálnosti.
„Nic se neděje.“
„To přejde.“
„Chybka se vloudila.“
Už ani stín hanby na vás neulpívá.
Jako byste byli potaženi politickým teflonem – všechno po vás sklouzne, všechno se „komunikuje“, všechno „bude vyšetřeno“.
Jenže mezitím… umírá důvěra.
Padáte – ne vinou opozice, ale vlastní neschopností.
Ptám se vás, čtenáři:
Vážně ještě věříme, že tohle je to nejlepší, co tahle země má?
Že vláda excelových tabulek, PR poradců a ztuhlých výrazů v oblecích má kam vést republiku?
Čas na odchod?
Čas na očistu?
Čas na politickou hygienu.
Ne tu symbolickou, kdy si v přímém přenosu teatrálně myjete ruce.
Ale opravdovou.
Kde se přizná selhání, složí funkce – a s pokorou se odejde.
Ne protože vás k tomu nutíme. Ale protože byste měli mít páteř.
A pokud ji nemáte – pak nastává chvíle, kdy vás musí odnést hlas lidu.
Nahlas. Ostře. Bez slitování.
U voleb.
Zrádcům důvěry se netleská za projevy.
Tleská se jim, když konečně odcházejí.
A já už mám dlaně připravené.
Čtěte blog Suscitatora na Médium.cz
