Článek
Potvrdilo se: Kdo lže, ten krade?
ODS v přímém přenosu zneuctila demokracii.
Nejsem naivní. Politika nikdy nebyla, není a nebude chrámem čistoty.
Ale ministr vlády přijme dar od drogového dealera – a vláda nekončí? Jak je tohle možné? Protože ODS.
Kdyby si někdo z nás, obyčejných občanů, nechal na účet poslat miliardu korun od člověka odsouzeného za drogy a zbraně, do hodiny by mu u dveří zazvonila zásahovka, účet by mu zablokovali a finančák by mu preventivně rozebral i slepičinec na zahradě.
Ale když totéž udělá ministr spravedlnosti Pavel Blažek? Inu – daruje to státu, nedodrží zákon o registru smluv, obejde pravidla o tom, kdo za stát smí jednat…
A vláda? Pokrčí rameny.
Stanjura mlčí.
Fiala zamumlá něco o tom, že „to bylo mezi řečí.“
Ne, tohle není groteska. Tohle je realita.
Kapitola první
Dárce: Tomáš Jiřikovský. Provozovatel darknetového tržiště Sheep Marketplace, kde jste si mohli koupit heroin, samopal i falešný pas. Později vězněn. A pak – zázračně napraven.
Nabídka: darovat státu třicet procent svých bitcoinů.
Realita: získat přístup ke zbytku peněženky, z níž před oficiálním „otevřením“ zmizely další miliardy.
Oficiálně tam prý byla miliarda.
Transakční analýzy ale ukazují, že to mohlo být až 12,5 miliardy korun.
Kdo u toho byl? Notář. Blažkův ekonomický náměstek.
Kdo o tom věděl? Ministr financí Stanjura. Premiér Fiala. A fakticky celá vláda. A kdo ví, kdo ještě.
Kapitola druhá
„Věděl jste o tom?“ ptají se novináři premiéra.
„Ano… mezi řečí,“ odpoví Petr Fiala. Bez mrknutí oka.
Mezi řečí? Vážně? O miliardě od člověka, co seděl za drogy a zbraně? Co přijde příště?
„Jo – a ještě, pane premiére, ministr převzal od bosse tři tanky a pár miliard eur. Ale to je v pořádku. Je to přece dar státu.“
Premiér se dál neptá. Nesvolává krizový štáb. Nežádá právní posudek.
Nejedná jako státník. Jedná jako znuděný úředník, který se snaží přejít nepříjemné téma.
Tak takhle má vypadat důvěra ve spravedlnost, pane premiére?
A ministr financí? Ten věděl už 30. ledna.
A přesto: nepřerušil jednání. Nezvedl telefon. Nekonal.
Mlčel. Kryl.
A dnes? Stěžuje si, že opozice dělá „politické divadlo“.
Ne, pane ministře. Politické divadlo by bylo, kdyby někdo do Sněmovny přinesl živou mořskou pannu a pustil ji na řečniště.
Tohle, pánové, je trestní realita.
Kapitola třetí
Pamatujete? Právní stát? Pravidla? Veřejná kontrola?
Tak si to pojďme připomenout:
Zákon č. 340/2015 Sb., o registru smluv:
§ 7 odst. 1: „Smlouva, která není zveřejněna do 3 měsíců, je od počátku neúčinná.“
Smlouva o daru není zveřejněná. Čili neexistuje. A přesto se jí Blažek ohání.
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR:
§ 3 odst. 2: „Organizační složky státu nemají právní osobnost.“
§ 11 odst. 2 písm. a): „Darování vyžaduje schválení příslušné složky.“
Ministerstvo spravedlnosti nemá právní osobnost. Nemá právo jednat samostatně jménem České republiky. Jestli někdo přijal bitcoinový dar mimo rámec vlády a bez účasti ÚZSVM, jednal nezákonně.
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník:
§ 329: Zneužití pravomoci úřední osoby
§ 368: Neoznámení trestného činu
Tak co, pane Stanjuro?
Co, pane Fialo?
Co celá vládo?
Kolik zákonů je třeba porušit, aby už konečně přestalo platit, že se to dá „mezi řečí“ přejít?
Kapitola čtvrtá
A teď nastupuje – prezident Petr Pavel.
Ten, který sliboval, že bude „garantem důvěry v instituce“.
A co říká?
„Před volbami dělat taková razantní opatření by zemi neprospělo.“
Aha. Takže v právním státě záleží na volebním kalendáři?
To je jako by vám u soudu řekli:
„Ano, pane obžalovaný, zpronevěřil jste miliardu. Ale máme dovolenou – soudit vás teď není vhodné.“
Prezident tu není od toho, aby zvažoval politické riziko.
Prezident je tu od toho, aby hájil Ústavu.
A když vláda poruší zákon, má konat.
Kapitola pátá
Vláda se chová jako ztracený oddíl.
Premiér se bojí.
Ministr financí si dává špunty do uší.
Prezident se krčí v křesle a hraje šachy s realitou.
A občan?
Ten sedí doma, čte zprávy a ptá se:
„Tohle je ten právní stát, za který jsme zvonili klíči?“
„Tohle je ta odpovědnost, transparentnost, důvěra?“
Ne. Tohle je karneval, kde právo je rekvizita a odpovědnost sprosté slovo.
Závěr
Zveřejnit smlouvy.
Požadovat odpovědnost celé vlády a nahradit ji vládou úřednickou.
A prezident? Ten už by měl konečně přestat omlouvat, zametat pod koberec a konat.
Nechci, aby vládli ti, kdo lžou – a ještě se nám smějí do očí.
A už vůbec nechci, aby jim u toho asistovali ti, kdo měli stát na druhé straně.
Pamatujte si to jméno. Blažek.
A pamatujte si, kdo ho kryl. Kdo mlčel. Kdo omlouval. Kdo se smál. Kdo plácal po ramenou.
ODS už nikdy neměla být v jakékoli vládě. NIKDY.
A pokud tam někdy zůstane, pak je to hrob právního státu.
Jsem v šoku.
A vy?
Co se ještě musí stát, než si všimneme, co se skrývá v bažině?
Čtěte blog Suscitatora na Médium.cz
