Hlavní obsah
Názory a úvahy

Také bych chtěl vyspělé a nikoli vyčpělé Česko

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Suscitator/Microsoft Designer/DALL.E3

Ten povzdech, který jsem vložil do nadpisu, vyjadřuje mé pocity. Ale musím zatím žít zde, v pozvolna víc a víc vyčichlém Česku.

Článek

Každým dnem mám silnější a neblahý dojem, že politici (ale nejen oni) především vyhledávají okamžitý potlesk nebo krátkodobý úspěch. Ze všech stran často slyším, jak je třeba podporovat, pomáhat, usnadňovat lidem život, jak je nutné nastartovat tohle a tamto, zlepšit situaci těmhle a tamtěm. Prostě že je nezbytné vylepšovat a zlepšovat cokoli. Jenomže ouha, co se děje doopravdy? Stále zřetelněji vidím, jak se z politiky vytrácejí, řečeno v duchu starověké filozofie, pojmy jako civilitas (občanskost), clementia (dobrotivost), comitas (přívětivost), humanitas (lidskost), iustitia (spravedlnost), mansuetudo (dobromyslnost), moderatio (umírněnost), pietas (zbožnost), temperantia (sebeovládání) a virtus (zdatnost).

Jistě, tyto vlastnosti byly vzácné i ve starověku, snad ještě vzácnější než dnes, proto snad o nich psali nejmoudřejší té doby. Ovšem je tu jeden podstatný rozdíl: základní ctnosti, které by měly vést každého, kdo se rozhodne vstoupit do veřejné služby, jsou záměrně potlačovány, a to nejen politiky samotnými, ale i toxickými médii. Jako by současní politici a s nimi i média opustili myšlenku, že každý z nás je součástí většího celku. Zapomínají na dlouhodobé hodnoty, které přinášejí skutečný prospěch, nikoli jen falešnou iluzi pokroku. Například Platón, Cicero či Marcus Aurelius, nebo snad i Epikuros, by pravděpodobně na naše přední politiky pohlédli se zklamáním a vyzvali by je k introspekci, řečeno moderním jazykem – k sebereflexi. Vždyť ti, kdo vládnou, neměli by se zprvu stát přítelem sobě samým, než aby se zbavovali studu, přece stud je pokrývkou i tomu nejchudšímu, co potom teprve mocnému. Proto je všude tolik bezpráví, protože politici a média se zbavili studu.

Obávám se, že právě kvůli rostoucímu počtu politiků, kteří se vzdávají těchto ctností a zastávají nejvyšší funkce ve státě, náš národ ztrácí své hodnoty, ztrácí sám sebe. A toxická média je v takovém nepěkném jednání ještě podporují.

V těchto neblahých souvislostech se současným děním nejen u nás, ale i v Evropě, si musím znovu připomenout období nervo-antoninské dynastie. Když ti, kdo vládnou, mají na paměti civilitas, podporují zdravý vztah mezi občany a vládou. Dodržovat iustitia je hradbou, že spravedlnost ustoupí těm, kdo mají hlasitější a silnější hlas. Díky temperantia se politici zbavují otroctví svých vášní, přičemž právě schopnost sebeovládání je tím, co nejen je, ale i nás činí skutečně svobodnými. Česko se propadá do vyčpělosti místo vyspělosti. A čí je to vina?

Je-li ustanovena dobrá vláda, jako za vlády oněch pěti dobrých císařů, nezvyšují se daně, neoddaluje se odchod do důchodu, nezvyšují se ceny základních potravin, energií a pohonných hmot, nevymýšlejí se konsolidační balíčky, nebyrokratizuje se drobné podnikání a práce na dohodu, nekompromitují se ti, kdo nemohou z různých důvodů pracovat, a neosekává se sociální podpora, sociální a důchodové systémy… Poučením pro mě je, že za vlády pěti dobrých císařů Řím vzkvétal právě proto, že oni byli umírnění a vycházeli vstříc spíše potřebám občanů impéria (neboť je měli za nedílnou součást impéria) než Senátu, ačkoli i s ním byli zadobře, aby právě díky Senátu mohli podporovat vůli římských občanů. Nebyli tyrani v pravém smyslu toho slova, byť v rukou třímali absolutní moc, o jaké se nesní ani novodobým tyranům.

Pod zorným úhlem historie mám stále jistější a smutnější pocit, že Česko vlivem nectnostných politiků a toxických médií směřuje spíše k úpadku, podobně jako Římské impérium po vraždě Commoda, syna Marka Aurelia. Vládcové Říma se opět zbavili studu a nespravedlnost nakonec impérium zničila.

Zdroje:

BURIAN, Jan. Plutarchos: Životopisy slavných Grékov a Rímanov I, II. Z gréckého originálu preložili D. Škoviera a P. Kuklica. Doslav napísal P. Kuklica. ISSN 1211-3379.

CICERO, Marcus Tullius. O věcech veřejných: latinsko-česky. Knihovna antické tradice. Praha: OIKOYMENH, 2009. ISBN 978-80-7298-133-5.

CICERO, Marcus Tullius. Předtuchy a výstrahy. 1942.

CICERO, Marcus Tullius; CICERO, Marcus Tullius a CICERO, Marcus Tullius. O zákonech: latinsko-české vydání. Knihovna antické tradice. Praha: OIKOYMENH, 2017. ISBN 978-80-7298-173-1.

HERODIAN. History of the Roman Empire. Translated by C.R. Whittaker, 1st ed., University of California Press, 2023.

MARCUS AURELIUS, Antoninus, KŘENEK, Zdeněk (ed.). Hovory k sobě. Bibliofilská edice. Praha: Aulos, 2012. ISBN 978-80-86184-25-8.

SENECA. Výbor z listů Luciliovi. Knihovna překladů latinských a řeckých klasiků. V Praze: I.L. Kober, [1937].

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz