Článek
Byli milováni a válka je zabila. Zničila život v milujících duších. Roztrhala tlukoucí srdce láskou. Zpřetrhala rodinná pouta. Pouta mezi matkami a dětmi byla zničena. Milující dlaně byly uťaty. Líbající rty spáleny. Objímající láskou postříleni. Na milence se zřítily střechy hořících domů. Každý laskavý dotyk byl upálen. Láska prchla do stínů, pohlcená dusivým kouřem.
Už nejsou slzy, které bychom ronili. Už není pláče, kterým bychom plakali. Válka vzala vše. Bere si a nevrací, jen ničí. Všichni si navzájem ubližují, i ten nejníže postavený ublížil tomu nejvýše postavenému.
Není tedy na válce, ani když se jeví jako oprávněná, nic velkého, nic ušlechtilého, neboť válka pohrdá vším: lidmi, přírodou, zvířaty, ale i zákony, právem a pořádkem. Válka je krutě rozmařilá, chamtivá, žádostivá a chce obsadit zemi jediným jménem a poházet mrtvé po celém světě.
Válka mění všechno, co je nejlepší a nejspravedlivější, v dokonalý opak. Otcové se stanou nepřítelem; synové se stanou vrahy vlastních otců; matky se stanou macechami; občané se stanou nepřáteli; vůdci se stanou tyrany…
Všichni mrtví dnes ke mně natahují ruce. Válka je zabila, zničila, odepřela jim žít. Válka z nich učinila nevinné oběti.
