Článek
Sedmého října tekla krev, a Shani Louk, dvacetidvouletá tatérka s rukama pokrytýma vlastními vzory, tančila na festivalu Nova. Když padla k zemi, její tělo vláčeli ulicemi. Vypadalo to jako ty černobílé záběry, kdy nacisté táhli ženy z varšavského ghetta – jen barvy dnešního dne byly příliš ostré, příliš syté, aby se dalo říct: „Tohle už jsme viděli.“
Děti, ženy, starci, psi spící na zápraží, růže v zahradách – všechno, co dýchalo, bylo roztrháno křikem a střelbou. Hersh Goldberg-Polin v bunkru tiskl pahýl ruky, šeptal, že to zvládne. Byla v tom ozvěna chlapců z transportů, co si šeptali do dlaní: „Ještě jeden den. Ještě jednu noc.“ A pak byla tma, co polyká hlasy stejně v Rafahu jako tehdy v táborech.
To datum mělo být vryté do kamene. A Yarden Roman-Gat, s tříměsíční dcerkou Gefen, stála v kuchyni svého domu v Be’eri, když její tchyně Kinneret padla k zemi s ranou v hrudi. Ta kuchyň voněla po chlebu, stejně jako kdysi v židovských bytech v Lodži, když gestapo vtrhlo dovnitř a ženy s moukou na rukou padaly mezi stoly. Krev a pečivo, hrnek, co se skutálel na podlahu – to všechno se mísí do jediné pachuti.
Yarden odvlekli do temných tunelů. Tři dny neměla sílu stát, hlavu měla položenou na zemi, kde cítila pach vlhké hlíny. To bylo jiné ghetto, jiné dobytčáky, ale stejný stísněný dech. Ženy kolem ní šeptaly modlitby stejně jako kdysi v dobytčácích: tiché, lámané, nevyslyšené. A Yarden si opakovala: „Moje dcera. Moje dcera.“ Stejně jako ženy v transportech si opakovaly: „Moje dítě. Kde je?“
Naama Levy, svázaná a zkrvavená, byla nahrána na video. Její oči – tak bolestně současné – připomínaly tváře dívek z ghetta, které musely nastoupit před kameru Goebbelsových propagandistů. Stejný strach, jen jiný objektiv. Svět opět sdílel, lajkoval, ale neochránil.
Krev uschla rychleji než tuš na stránce, přesto příběhy odmítají být pohřbeny. V kibucu Be’eri zůstaly pastelky vedle mrtvého dítěte, stejně jako pastelky z Terezína, kde děti kreslily květiny, které nikdy nedaly svým matkám. Co je čas, když barvy na papíře blednou stejným způsobem?
Žid se stal obětí, kterou nikdo nechce slyšet. Jeho bolest se nehodí. Síla se tváří, že nepláče, a proto se jí upírá právo plakat. Ale síla není pancíř – síla se láme stejně jako kosti dětí v Be’eri, stejně jako v Babi Jaru.
Někde sedí dítě s plyšákem. Někde žena, která už nikdy nezazpívá ukolébavku. Někde starý muž hladí fotografii. Ty obrazy se vrství přes sebe: plyšák v Izraeli, vyšívaná panenka v Terezíně. Ukolébavka přehlušená sirénou, ukolébavka přerušená pískotem parní lokomotivy. Fotografie rozbitá na verandě, fotografie spálená v peci.
A svět? Svět si zakryl oči. Tehdy řekl: „Nevěděli jsme.“ Teď říká: „Není to černobílé.“ Ale kouř, ať už z pecí nebo z vypálených domů, má pořád stejný pach. Zapomnění je tichý zločin. Horší než výkřik. Protože ticho omlouvá vrahy.
A Shani, Hersh, Yarden, Naama – jejich hlasy se mísí s hlasy z ghett a transportů. „Nezapomeň na nás. Jinak zemřeme ještě jednou.“
Obrázek č. 1
Tištěné zdroje
BAUER, Yehuda. Dějiny holocaustu. Praha: NLN, 2001. ISBN 80-7106-395-5.
FRIEDLANDER, Saul. The Years of Extermination: Nazi Germany and the Jews, 1939–1945. New York: HarperCollins, 2007. ISBN 978-0-06-019043-9.
Online zdroje
Killing of Shani Louk. In: Wikipedia [online]. 2025 [cit. 2025-09-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Killing_of_Shani_Louk
Kidnapping and killing of Hersh Goldberg-Polin. In: Wikipedia [online]. 2025 [cit. 2025-09-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Kidnapping_and_killing_of_Hersh_Goldberg-Polin
Kidnapping of Yarden Roman-Gat. In: Wikipedia [online]. 2025 [cit. 2025-09-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Kidnapping_of_Yarden_Roman-Gat
Kidnapping of Naama Levy. In: Wikipedia [online]. 2025 [cit. 2025-09-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Kidnapping_of_Naama_Levy
Kfar Aza massacre. In: Wikipedia [online]. 2025 [cit. 2025-09-28]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Kfar_Aza_massacre
BABI YAR Holocaust Memorial Center. History of the Babi Yar Massacre [online]. 2025 [cit. 2025-09-28]. Dostupné z: https://babiyar.org/en/history
Yad Vashem. The Holocaust Resource Center [online]. 2025 [cit. 2025-09-28]. Dostupné z: https://www.yadvashem.org/holocaust.html
