Článek
Astronauti ESA létají na Mezinárodní vesmírnou stanici od roku 2001, provádějí montážní úkoly a podporují výzkum v různých oblastech. Od základní vědy až po pokročilé technologie a komerční produkty. Četné experimenty zkoumají účinky gravitace na biologické, fyzikální a chemické procesy a jejich využití pro zlepšení každodenního života na Zemi. Zde je přehled některých věd, které Andreas prováděl během své šestiměsíční mise.
Monitor zdraví od SpaceWear
SpaceWear od Dánské letecké společnosti (DAC), je monitor zdraví velikosti velkých hodinek připevněných kolem trupu. Andreas měl na sobě toto monitorovací zařízení několik dní. Gadget měřil parametry, jako je srdeční frekvence a teplota pokožky, rychlostí 1000krát za sekundu.
Andreas Mogensen během své mise Huginn na Mezinárodní vesmírné stanici při cvičení na jednom z rotopedů vesmírné stanice. Andreas během některých svých cvičení používal monitor zdraví SpaceWear a shromažďoval zdravotní údaje pomocí malého zařízení o velikosti hodinek připevněného k jeho trupu.
Zatímco Andreas testoval SpaceWear během své mise Huginn, malý monitor zdraví má také aplikace v extrémních prostředích na Zemi. „Pracujeme také s motoristickým sportem, protože SpaceWear může poskytnout přesná data pro vysokou gravitační zátěž, kterou řidiči zažívají,“ dodává Thomas.
Dostali jsme sedm až osm hodin dat za každý den, kdy je Andreas nosil, a doufáme, že se hardware brzy vrátí na Zemi.
Imunitní test
Na pochopení toho, jak imunitní systém reaguje na dlouhodobý pobyt ve vesmíru, se zaměřuje projekt Immunity Assay, který vedou Alexander Choukér a Judith-Irina Buchheimová se svým týmem z univerzitní nemocnice Ludwiga Maximilianse (LMU) v německém Mnichově. Jako první astronaut ESA se Andreas podílel na přípravě a inkubaci 48 krevních vzorků během tří sezení. „Tento projekt byl náročný v tom nejlepším slova smyslu, protože vytváříme základ pro budoucí sledování imunitního systému astronautů při jejich cestách na Měsíc a na Mars,“ říká Alexander Choukér, profesor a vedoucí výzkumné laboratoře I. - „Stres a imunita“ na anesteziologické klinice LMU.
„Vyžaduje to silnou a pružnou spolupráci mezi akademickou obcí, průmyslem, ESA a NASA. Všechny tyto instituce spolupracovaly na tom, aby astronaut, v tomto případě Andreas, mohl odebrat vzorek, zpracovat ho a uložit. Tato spolupráce je pozoruhodná a my se těšíme na další vzorky od současných i budoucích členů posádky.“ dodává Alexander. Na projektu se podílí dodavatelská společnost Kayser Italia, imunologická laboratoř Johnsonova vesmírného střediska NASA, BIOTESC, CADMOS a další pomocné ruce.
Andreasovy vzorky jsou nyní zpět na Zemi a brzy dorazí do laboratoře v německém Mnichově, kde budou analyzovány.
Během mise Huginn provedl astronaut ESA, Andreas Mogensen, experiment Sleep In Orbit, aby se dozvěděl více o tom, jak astronauti spí. Pomocí zařízení v uších pro měření jeho spánkové aktivity, která ho měřila, když spal.
Spánek na oběžné dráze
Mnoho astronautů spí ve vesmíru hůře než na Zemi. Odráží se tato zkušenost v mozku astronautů při spánku? A jak se mění spánek mezi Zemí a vesmírem?
Andreas měl během své mise v rámci experimentu „Spánek“ na oběžné dráze několik nocí v uších měřicí zařízení. Přístroje měly velikost sluchátek do uší a měřily jeho mozkovou aktivitu během spánku.
„Kvalita měření, která jsme od Andrease obdrželi, byla skvělá, celkem bylo na vesmírné stanici zaznamenáno 20 nocí. Těšíme se, že další astronauti na současných i budoucích misích budou používat náš hardware, abychom lépe porozuměli tomu, jak spí,“ říká Simon Kappel, odborný asistent na Aarhuské univerzitě v Dánsku.
Další astronauti z posádek 8 a 9 provedou experiment „Spánek“ na oběžné dráze. Vědecký tým tak získá celkem pět astronautů, kteří budou studovat společně s daty Andrease a astronauta projektu ESA Marcuse Wandta. Tým experimentu očekává, že výsledky budou zveřejněny v roce 2025, jakmile budou shromážděna a analyzována všechna data.
Cirkadiánní světlo
Dalším experimentem s kvalitou spánku bylo cirkadiánní světlo, navržené společností SAGA Space Architects, aby podporovalo denní a noční cykly astronautů, nazývané také cirkadiánní rytmus. Světelný panel umístěný v Andreasově ubikaci by ho probudil simulovaným východem slunce, které by během dne zbělalo a během večera se změnilo na více načervenalou barvu, napodobující přirozené barvy oblohy na Zemi.
Byli jsme rádi, že jsme viděli lampu nainstalovanou v Andreasově vesmírné ložnici a nechali ho otestovat ji během své mise Huginn.
„Lampa zůstala v jeho ubikacích po většinu mise a my jsme shromáždili poměrně dost údajů o jeho zkušenostech s lampou, které se těšíme na analýzu.“ Lampa je navržena tak, aby zpříjemňovala život v extrémních prostředích a podporovala cirkadiánní rytmus pro zajištění dobrého spánku,“ dodává Simon.
Více o vědě, kterou Andreas prováděl během své mise, si můžete přečíst na stránce Huginn.
-ima-
Článek byl upraven z tiskové zprávy ESA.
