Článek
Cílem bylo často nic netušící obyvatelstvo, což je samo o sobě nemorální. Ještě horší je fakt, že se většinou jednalo o skupinu určitým způsobem znevýhodněnou. Příkladem nemorální vědecké práce je kauza radioaktivních ovesných vloček. Samotný experiment je o to hrůznější, že byl prováděn na těch nejzranitelnějších – na dětech.
Příběh začíná u konkurenčního boje dvou firem. Quaker Oat Company je společnost produkující ovesné vločky založená v roce 1877. Na tehdejším trhu neměla konkurenta, a proto se její snídaňové vločky prodávaly ve velkém. Nicméně pár let po jejich vzniku se na trhu objevil nový konkurent, Cream of Wheat prodávající snídaňové kaše. Na rozdíl od Quaker Oat používali jako základ pro své výrobky pšenici.
Po druhé světové válce, kdy se životní styl obyvatel začal proměňovat, získaly rychlé snídaně na oblibě a obě firmy začaly raketově růst. Potom byla ovšem uveřejněna studie, podle které, může fytát neboli kyselina fytová zamezovat vstřebávání železa. Jeho obsah je mnohem vyšší u ovsa než u pšenice, což zvýhodňovalo Cream of Wheat.
Quaker Oat se rozhodla problém vyřešit po svém. Financovala studii, která měla dokázat, že snídaňové ovesné vločky nemají vliv na vstřebávání železa. Spojily se s Harvardovou univerzitou a Massachusettským technologickým institutem a vytvořili sedmiletý experiment.
Účastníky byli žáci státní školy Waltera E. Fernald. Jednalo se o mentálně postižené děti, i když podle tehdejších standardů tam spadaly i případy ADHD nebo poruchy autistického spektra. Mnozí z nich byli navíc sirotci v péči státu.
Na škole tehdy založili Vědecký klub s mnoha benefity. Děti dostaly vstupenky na zápasy Red Sox a navíc každý den snídani zdarma. Co už jim však neřekli bylo, že ovesné vločky byly obohaceny o radioaktivní železo a mléko pro změnu o vápník. Cílem bylo zjistit, jak se oba prvky vstřebávají v lidském těle.
Pravdou je, že dávky byly nízké a dětem pravděpodobně nehrozily žádné následky. Šokující na celé věci je, že k pokusům docházelo bez souhlasu rodičů nebo opatrovníků dětí (informovaný souhlas byl zaveden až v 70. letech 20. století po skandálním experimentu se syfilis). Věda v tomto případ morálně pochybila. Nikomu by nemělo být dovoleno provádět pokusy bez vědomí a souhlasu dotyčné osoby. Každý vědec by měl v prvé řadě dodržovat etický kodex.
Studie byla odtajněna až v roce 1993, teprve tehdy se její účastníci dozvěděli pravdu o vědeckém klubu. O dva roky později se jim povedlo na společnosti Quarker Oat vysoudit částku 1,85 milionu dolarů.
Výsledkem pokusů bylo zjištění, že ovesné vločky nezpůsobují problémy se vstřebáváním železa. Studie se také stala základem pro výzkum osteoporózy a měla své výsledky. Ale za jakou cenu?
Zdroje:
https://www.smithsonianmag.com
https://www.washingtonpost.com
