Článek
K tomu oblíbenému agitačnímu sloganu „manželství pro všechny“, tvářícímu se tak lidumilně a spravedlivě, musím jen znovu zdůraznit, co jsem napsal už dříve: manželství nikdy pro všechny být nemůže. Je vždycky jen pro dvojici, a to ne jakoukoli, nýbrž výhradně pro takovou, která je schopná zplodit děti a založit rodinu, tedy v první řadě různopohlavní a plnoletou. A i když ne vždy se rodičovské poslání u každé manželské dvojice daří naplnit, má se jí ta možnost poskytnout a s ní i určité legitimní výhody. Homosexuální dvojice na druhé straně je už z principu neplodná a její reprodukční přínos nulový, nemůže si tudíž činit nároky na stejnou podporu od státu, jakou má přirozená rodina. Kdo žádné dítě na svět nepřivede a nevychová, což je vždy spojeno s nemalými oběťmi a odříkáním, neměl by si vyskakovat, že jsou mu upírána privilegia, na která nemůže dosáhnout. Povolání policisty ve Velké Británii ku příkladu také není pro všechny, ale jen pro ty, kdo splňují výškové minimum 162,5 cm (u žen 150 cm). A nikdo si tam, pokud vím, na diskriminaci nestěžuje. Svět je už prostě takový, že všechno pro všechny být nemůže.
