Článek
Přestože lidé Karolinu Slunéčkovou milovali pro její zvonivý smích, ona sama se za něj paradoxně styděla. Její životní cesta skončila předčasně, v pouhých 49 letech, čímž česká scéna přišla o umělkyni, která zdaleka nestihla ukázat celý rozsah svého talentu.
Od dětství v hostinci k hereckým vrcholům
Své publikum si podmaňovala už jako malá dívka v otcově podniku v Ústí nad Labem. Tehdy se ještě jmenovala Karolína Olga Sluníčková, což dokonale ladilo s její tehdejší bezstarostností. Rodiče v ní probouzeli lásku k umění, a tak není divu, že už v patnácti letech odjela studovat herectví do Českých Budějovic a následně na pražskou DAMU.
Praha pro ni sice byla tvrdým oříškem, který si musela rozlousknout úplně sama, ale právě zde našla stabilitu v podobě životní lásky, spolužáka Rudolfa Vodrážky, známého dnes z filmu Muž z prvního století, Zelená vlna, Fešák Hubert nebo Chobotnice z II. patra. Jejich vztah zůstal pevný i v náročném uměleckém prostředí. Ačkoliv byl o Slunéčkovou velký zájem, svému muži nevěrná nikdy nebyla. Milovala ho celým svým srdcem. S humorem sobě vlastním říkala, že její slabostí jsou snad jen muži tmavé pleti, o kterých s nadsázkou prohlašovala, že jsou pro ni neodolatelní a nesmírně přitažliví.
Společně s Vodrážkou vychovali syna Rudolfa, který se později prosadil jako režisér a střihač. „Neměl jsem žádné vyhraněné zájmy, studoval jsem gymnázium a máma nevěděla, co bych měl dělat dál. A zřejmě to byla právě paní Jirásková, kdo vyslovil myšlenku, že bych mohl jít na FAMU studovat střih,“ vzpomínal talentovaný muž, který dnes pracuje například pro Českou televizi.
Hvězda Divadla na Vinohradech
Zatímco filmoví a televizní režiséři Slunéčkovou často obsazovali do vedlejších rolí – vzpomeňme na seriály Žena za pultem nebo My všichni školou povinní – její skutečné království leželo na divadelních prknech.
V Divadle na Vinohradech zářila vedle legend jako byla Jiřina Jirásková nebo Iva Janžurová. Její životní rolí se stala temperamentní Margareta v dramatu Kočka na rozpálené plechové střeše. Kritici i diváci oceňovali její schopnost plynule přecházet od komediálních poloh k hlubokému dramatu.
Osudový strach a předčasný odchod
Své niterné pocity, strachy a nejistoty si Karolina Slunéčková pečlivě zaznamenávala do deníků, kterým říkala „pocitovníky“. Nejšťastnější byla se svou rodinou na chalupě ve Lnářích, kde se věnovala zahradě a vaření.
Zlom v jejím životě nastal po smrti blízké přítelkyně Niny Popelíkové v roce 1982. Jako silná kuřačka propadla panické hrůze, že ji potká stejná nemoc. Její temná předtucha se bohužel vyplnila a o rok později, 11. června 1983, podlehla rakovině plic i ona. „Pamatuji si, že se ji říkalo Sluníčko. Kam přišla, tam to rozzářila. Měla smysl pro humor, byla úžasná. Snesla i ty trošku ostřejší vtipy. Zemřela strašně mladá. Pro všechny to byl tehdy velký šok. Málokdo věděl o tom, že je vážně nemocná,“ vzpomínal na ni před lety herecký kolega Jiří Krampol.
„Nevím, jestli si to psychikou přivolala. Je pravda, že byla kuřačka a že na rakovinu zemřel i její otec. Odešla v pouhých devětačtyřiceti letech, rok po smrti Niny,“ dodal její syn.
Dáma s kloboukem
Kromě hereckého mistrovství byla známá i svým vytříbeným vkusem. Milovala módu a její sbírka elegantních i výstředních klobouků byla pověstná. I po letech na ni kolegové vzpomínají jako na ženu, která byla v jádru nesmírně upřímná, občas až příliš přímočará, ale vždy plná lidského šarmu.
Jak trefně poznamenala Jiřina Jirásková, odešla dříve, než stačila světu předat vše, co v jejím bohatém nitru dřímalo.
Zdroj: CNN Prima News, Dvojka Rozhlas, lifee.cz
