Laurent Simons: Malý Einstein, který chce porazit smrt. Střední školu dokončil v osmi letech

Cesta Laurenta Simonse vzdělávacím systémem připomínala spíše start rakety než běžnou školní docházku. Základní školu dokončil v šesti letech, střední školu v osmi a v jedenácti letech už držel v rukou bakalářský titul z fyziky na univerzitě v Antverpách. To, co běžnému studentovi trvá roky dřiny, Laurent zvládl za devět měsíců.

Jeho schopnost není jen v mechanickém učení. Simons má fotografickou paměť a analytické myšlení, které mu umožňuje chápat nejsložitější koncepty kvantové mechaniky a teoretické fyziky v souvislostech, které unikají i mnohým doktorandům. Právě fyzika je pro něj základním stavebním kamenem, na kterém chce postavit svou budoucí kariéru.

Zatímco většina dětí v jeho věku řeší videohry nebo sport, Laurentovu touhu po vzdělání pohání myšlenky o nesmrtelnosti. Jeho cílem není nic menšího než nahradit lidské orgány mechanickými součástkami. Tato vize vychází z logického předpokladu. Pokud dokážeme části těla nahradit špičkovou technologií, můžeme zastavit stárnutí a eliminovat nemoci.

Laurent se ale nesoustředí pouze na fyziku, ve svých záměrech je velmi komplexní. Intenzivně se zajímá o medicínu, biologii a nanotechnologie. Chce vytvořit systém, kde by lidské vědomí mohlo existovat nezávisle na biologickém selhání jednotlivých orgánů.

Jeho fascinující cesta ale nebyla bez kontroverzí. V roce 2019 se stal středem mediálního dramatu, když jeho rodiče ukončili jeho studium na Technické univerzitě v Eindhovenu těsně před absolutoriem. Škola odmítla Laurentovi umožnit získat titul před desátými narozeninami, což rodiče považovali za brzdění jeho potenciálu.

Tento spor vyvolal celosvětovou diskusi o tom, zda mají být pro extrémně nadané jedince ohýbána pravidla, nebo zda je nutné je chránit před přílišným tlakem okolí.

Dnes Simons pokračuje v magisterském a doktorském studiu, přičemž spolupracuje s předními vědeckými pracovišti po celém světě. Je mu jen patnáct let a vědecký svět mu leží u nohou. A má takřka status světové celebrity, ačkoliv zůstává nohama na zemi. Miluje rád auta, koně a své psy, což jsou momenty, které mu připomínají, že i přes svůj nesporný intelekt je stále mladým mužem na začátku své životní cesty, které umí těšit obyčejnosti běžného dne.

Není divu, že se Laurentovi přezdívá „nový Einstein“. Je ale především představitelem nové generace vědců, kteří nechtějí svět jen popisovat, ale chtějí ho od základu přepsat a pochopit. Pokud se jeho vize o mechanizaci orgánů alespoň zčásti naplní, mohl by se stát člověkem, který navždy změní definici lidského života.

Vize nahrazení biologických částí těla mechanickými součástkami za účelem prodloužení života nebo dosažení nesmrtelnosti ale není tak úplně nová. Laurent Simons se v podstatě řadí k modernímu proudu transhumanismu, který má své slavné předchůdce i současníky.

Kurzweil je pravděpodobně nejznámějším zastáncem myšlenky, že lidské tělo je pouze „biologický hardware“, který je zastaralý. Jako hlavní inženýr Googlu a vizionář předpovídá, že kolem roku 2045 dosáhneme bodu, kdy budeme schopni propojit svůj mozek s umělou inteligencí a postupně nahradit naše orgány nanoboty, kteří budou tělo opravovat zevnitř. Kurzweil věří, že se této éry dožije díky přísnému režimu doplňků stravy, kterými se nyní snaží přidat sám sobě čas, aby se dožil budoucích technologií.

Ruský miliardář Dmitrij Itskov založil ambiciózní projekt, který má jasný plán ve čtyřech fázích. Prvním krokem je vytvoření dálkově ovládaného androida neboli avatara, dalším je transplantace lidského mozku do takového stroje na konci života a finálním cílem je úplný přenos vědomí do nebiologického nosiče, a to do hologramu nebo digitální sítě. Na rozdíl od Laurenta se Itskov soustředí spíše na „opuštění“ biologického těla než na jeho postupnou mechanizaci.

Zatímco Laurent mluví o orgánech, Robert Freitas se zaměřuje na mikroskopickou úroveň. Navrhl například „respirocyt“ – umělou červenou krvinku, která by byla tisíckrát efektivnější než ta přirozená. Pokud by se podařilo nahradit krev takovými mechanickými částicemi, člověk by mohl přežít desítky minut bez kyslíku nebo běhat sprintem bez zadýchání. Je to stejná logika jako u Laurenta. Vzít biologickou funkci a nahradit ji lepším technickým řešením.

Zakladatelka společnosti United Therapeutics se snaží o obojí. Na jedné straně její firma pracuje na genetické modifikaci prasečích orgánů pro transplantace lidem, aby vyřešila akutní nedostatek orgánů, na druhé straně vytvořila robotickou hlavu BINA48, která má být schránkou pro myšlenky konkrétního člověka. Její přístup kombinuje biologické vylepšení s digitální kopií vědomí.

I když se Musk primárně nesnaží o stavbu umělých orgánů v širším smyslu, jeho projekt Neuralink má za cíl vyřešit konečnost mozku. Věří, že pokud nedokážeme propojit lidskou mysl přímo se stroji, budeme jako druh zbyteční. Neuralink je prvním krokem k tomu, aby lidské vědomí mohlo ovládat mechanické periferie stejně přirozeně jako vlastní ruce.

Společným jmenovatelem všech těchto snah je přesvědčení, že evoluce byla příliš pomalá a nedokonalá.

Rozdíl je v tom, že zatímco Kurzweil nebo Itskov jsou lidé na sklonku kariéry s obrovským kapitálem, Laurent Simons reprezentuje nastupující generaci, která má šanci tyto vize realizovat vlastníma rukama díky přímému studiu fyziky a medicíny od dětství.

Zdroj: The Times of India, BBC, firstpost.com, tuplanetavital.org