Článek
Jaroslav Drábek a Aleksandra Naul z Lovců duchů v Koťák Live mluvili o entitách, vyšetřování paranormálních jevů a o tom, proč podle nich není dobré hned volat kněze. Koťák se u toho snažil zjistit, co dělat, když doma něco ťuká, píská nebo se sama zapne konvice.
Koťák Live je pořad, kde se obvykle řeší hudba, vztahy, kariéra, trapasy a věci, které se dají nějak vysmát. Tentokrát ale přišli hosté, u kterých Koťák hned na začátku přiznal, že se poprvé trochu bojí zeptat. Do studia dorazili Jaroslav Drábek a Aleksandra Naul z Lovců duchů.
První lekce byla jasná: neříkat duchové. Podle hostů je správnější mluvit o entitách. „Oni nemají rádi, když se jim říká duchové,“ vysvětloval Drábek. Koťák si v tu chvíli uvědomil, že už to slovo použil několikrát, a začal se chovat o něco opatrněji.
Hosté popisovali, že místa, kde se podle nich děje něco paranormálního, často nevznikají jen tak. Za podobným prostředím má být většinou lidský příběh. Smrt, nevyřešené emoce, vztahy nebo věci, které po člověku zůstaly. Není to podle nich automaticky hororová scéna s opuštěnou chatou v lese. Může to být i obyčejný byt nebo dům, kde někdo zemřel a něco se tam podle rodiny začalo dít.
Koťák se ptal, co má člověk dělat, když doma slyší ťukání nebo má pocit, že se něco hýbe. Hosté doporučovali nejdřív pozorovat a nepanikařit. Když se věci zhoršují, je podle nich na místě poradit se s někým, kdo se tím zabývá. Naopak varovali před tím, aby člověk hned volal kněze. Podle nich může vyhánění bez snahy o porozumění situaci někdy vše spíš zhoršit.
Největší pozornost ve studiu ale vzbudila technika. Jaroslav Drábek přinesl přístroje, které mají při vyšetřování používat. Aleksandra vysvětlovala, že v běžném prostředí může přístroje rušit elektronika, mobily nebo Wi-Fi. I tak se ve studiu začalo ozývat pípání a hosté říkali, že se někdo hlásí. Koťák se snažil držet humor, ale ve chvíli, kdy se začalo mluvit o tom, že ve studiu může být několik entit, mu na chvíli opravdu došla slova.
Podle Aleksandry nejde jen o strašení. Mluvila hlavně o energii. Když člověk zemře, podle ní po určitou dobu zůstává energie, která potřebuje dojít k nějakému smíření. Pokud se to nestane, může podle jejich výkladu entita zůstávat v prostoru a brát si energii z okolí. Z lidí, zvířat, elektřiny nebo místa samotného.
Koťák se samozřejmě zeptal, jestli si s nimi může pokecat. Odpověď byla, že ano, ale bude ho to stát energii. To byla přesně chvíle, kdy se z rozhovoru stal velmi zvláštní mix vážného tématu a komedie, ve které moderátor začíná litovat, že se ptal.
Došlo i na otázku, jestli se musí Lovci duchů často obhajovat, že nejsou blázni. Odpověď zněla: pořád. Aleksandra zmínila, že už byla označena za čarodějnici, a s nadsázkou dodala, že když to řekne žena u soudu, dá se to skoro brát jako pocta.
V závěru se řešily revenanti, egregor a démoni. Drábek vysvětloval, že revenanti jsou podle jejich pojetí „navrátilci“, egregor může vzniknout jako energie namířená vůči někomu druhému a temné entity souvisí i s tím, když si někdo zahrává s vyvoláváním. Koťák se v tom snažil zorientovat, ale bylo vidět, že u části pojmů už je radši rád, že sedí ve studiu pod světly.
Díl s Lovci duchů funguje právě tím, že nechává vedle sebe existovat dvě roviny. Hosté mluví o svém světě vážně a s přesvědčením. Koťák se ptá jako člověk, který chce rozumět, ale zároveň má v hlavě všechny horory, které kdy viděl. A když se přístroje ve studiu začnou ozývat, i skeptický divák si možná na chvíli řekne: dobře, hlavně ať se nám doma sama nezapne konvice.






