Článek
Otevřený dopis panu Turkovi :
Humor je dar — ne zbraň
Smích je způsob, jak přežít absurditu, bolest i moc. Ale humor, který míří dolů — na slabé, zraněné, traumatizované — není osvobozující. Je to jen jiná forma násilí.
Satira má směřovat vzhůru
Satira míří na mocné, na systém, na pokrytectví. Ne na dítě v nemocnici, ne na menšinu, ne na oběť. Kdo se směje utrpení, neosvobozuje — jen potvrzuje, že mu chybí cit.
Veřejný humor nese odpovědnost
Když mluvíš veřejně, nejsi jen vtipálek u piva. Jsi tvůrce prostoru. Tvé slovo může léčit, nebo zraňovat. Humor není výmluva pro krutost. Je to zkouška charakteru.
Černý humor není černé svědomí
Černý humor může být hluboký, osvobozující, filozofický. Ale nesmí být výsměchem bolesti. Smát se smrti je jiné než smát se oběti. Smát se absurditě je jiné než smát se dítěti v plamenech.
Humor je jako most, ale ne vždycky
Veřejný humor má sílu spojovat. Odhalovat paradoxy, léčit napětí, bourat předsudky. Ale jen tehdy, když je veden empatií. Humor bez empatie je jen hluk.
Smích, který ctí důstojnost
Nejsilnější humor je ten, který se směje sobě. Který odhaluje vlastní slabosti, vlastní pokrytectví. Který neponižuje, ale vysvětluje.
