Článek
Dnes si lze nový automobil koupit prakticky okamžitě. Stačí navštívit autosalon nebo objednat vůz přes internet. Za socialismu byla situace úplně jiná. Nabídka byla omezená, prodej zajišťovala Mototechna a poptávka dlouhodobě převyšovala výrobu. Nestačilo mít peníze, bylo potřeba také čekat, až na zájemce přijde řada. Proto se ceny automobilů často neporovnávaly jen s výší mzdy, ale také s tím, jak dlouho bylo nutné na vůz čekat. V některých případech se pořadníky protáhly na několik let.
Škoda 100: téměř dva roky spoření
Model Škoda 100 patřil na přelomu 60. a 70. let mezi nejrozšířenější československé automobily. Jeho cena se pohybovala přibližně okolo 45 až 50 tisíc Kčs podle konkrétní verze a roku výroby. Při tehdejší průměrné mzdě kolem 1 850 korun měsíčně představovala koupě vozu přibližně dva roky hrubých příjmů běžného zaměstnance.
Škoda 100 L je i dnes legendou
Škoda 105: téměř 19 měsíčních platů
V polovině 80. let patřila mezi nejprodávanější vozy Škoda 105. V roce 1985 stál základní model 56 200 Kčs, zatímco průměrná mzda činila 2 920 Kčs měsíčně. Na nový automobil tak bylo potřeba přibližně 19 průměrných měsíčních platů. Levnější alternativa v podstatě neexistovala. Kdo chtěl prostornější nebo výkonnější vůz, musel sáhnout po dražší Škodě 120 nebo po dovozových automobilech z východního bloku.
Škoda 120: lepší výbava za vyšší cenu
Škoda 120 L byla na konci 80. let nabízena přibližně za 63 až 66 tisíc Kčs podle konkrétního roku a výbavy. Při průměrné mzdě okolo 3 170 Kčs v roce 1989 vycházel vůz na zhruba dvacet měsíčních platů. Pro mnoho rodin tak představovala největší investici v životě hned po bydlení.
Favorit znamenal revoluci i vyšší cenu
Když se v roce 1987 objevil Favorit, znamenal obrovský technologický skok. Motor vpředu, pohon předních kol a moderní design od studia Bertone udělaly z vozu nejžádanější automobil v Československu.
Favorit v policejní verzi
Tomu odpovídala i cena. V roce 1989 stála verze Favorit 136 L přibližně 84 600 Kčs. Při průměrné mzdě 3 170 Kčs bylo potřeba téměř 27 měsíčních platů. Lépe vybavená verze LS se blížila hranici 89 tisíc korun. Přesto zájem výrazně převyšoval nabídku a před Mototechnami se tvořily dlouhé fronty.
Jak jsou na tom dnešní škodovky?
Porovnávat přímo Škodu 105 s dnešní Octavií by nebylo fér. Technicky jde o zcela odlišné automobily. Nejbližším nástupcem lidových škodovek je dnes spíše Fabia. Základní Škoda Fabia se dnes prodává přibližně od 380 až 420 tisíc korun. Při průměrné hrubé mzdě okolo 50 tisíc korun představuje její pořízení zhruba osm měsíčních platů. Vyšší model Scala vychází přibližně na devět až deset platů a Octavia na dvanáct až čtrnáct průměrných mezd podle zvolené výbavy.
Při pohledu na samotné cenovky by se mohlo zdát, že dnešní auta jsou nesrovnatelně dražší. Ve skutečnosti je ale důležitější poměr k příjmům.
- Škoda 100: přibližně 24 platů.
- Škoda 105: přibližně 19 platů.
- Škoda 120: okolo 20 platů.
- Favorit: přibližně 27 platů.
- Dnešní Fabia: přibližně 8 platů.
- Dnešní Scala: přibližně 9 až 10 platů.
- Dnešní Octavia: přibližně 12 až 14 platů.
Rozdíl je ještě výraznější, když se zohlední dostupnost. Dnes si může zákazník automobil objednat prakticky okamžitě nebo využít financování. Za socialismu bylo nutné nejen našetřit podstatně větší část příjmů, ale také čekat na přidělení vozu, případně mít štěstí nebo známosti.
Byla auta dříve levnější?
Pokud se budeme dívat pouze na cenovku, odpověď zní ano. Škoda 105 stála něco přes 56 tisíc korun, zatímco dnešní Fabia stojí několik set tisíc. Jakmile ale porovnáme ceny s výší mezd, obrázek se mění. Na běžnou škodovku musel československý zaměstnanec obětovat přibližně rok a půl až dva roky hrubých příjmů. Dnes lze základní model značky Škoda pořídit přibližně za osm průměrných měsíčních mezd.
Automobily tak byly za socialismu nejen hůře dostupné kvůli pořadníkům, ale ve vztahu k příjmům byly pro většinu domácností také výrazně dražší než dnes.
Zdroje: autorský článek s využitím
