Článek
Vztah s Vladimírem Menšíkem (†58) nebyl pro jeho dceru snadný. Martinu Menšíkovou (61) formoval možná víc, než by se na první pohled zdálo. Nebyl to jen obdiv k legendárnímu herci, ale i každodenní kontakt s jeho energií, humorem a schopností vyprávět příběhy. Menšík byl typ, který dokázal proměnit běžnou situaci v malou scénu. A právě tohle „herectví bez jeviště“ se do jejího vnímání profese otisklo.
Odkaz slavného příjmení
Zároveň ale Menšíková vyrůstala vedle člověka, který měl i své slabiny. O jeho bohémském životním stylu či sklonu k alkoholu se toho napsalo hodně. Ne vždy se to slučovalo se stabilním rodinným zázemím. Tyhle kontrasty nebyly jednoduché, ale daly jí možná důležitý odstup i schopnost nenechat se profesí úplně pohltit. Na druhou stranu si Menšíková nestěžovala, jako dítě vlastně neměla na co. „Vyrůstala jsem v rodině, kde bylo hodně lásky, a až časem mi docházelo, že ne každý měl takové štěstí,“ vzpomínala.
Herectví si nevybrala automaticky, i když k němu měla blízko od dětství. Nešlo o předem danou dráhu „dcery slavného herce“, spíš o postupné rozhodnutí. Studovala Pražskou konzervatoř, kde získala pevný základ, a postupně si hledala vlastní prostor na divadelních scénách. Objevovala se v Semaforu, v Činoherním klubu i v Divadle Na Jezerce. Každé z těchto prostředí je přitom stylově jiné, což jí umožnilo rozvíjet herectví bez jedné šablony.
Vladimír Menšík byl živel, jeho dcera je pravý opak
Sama však přiznávala, že dlouho bojovala s odkazem slavného příjmení. A trvalo dlouho, než došla k jakémusi vnitřnímu klidu. „Měla jsem dobré i špatné zkušenosti a s postupujícím věkem také občas tíživý pocit zodpovědnosti, že to jméno nesmím nějak pošpinit. Hrozně se mi ulevilo, když mi došlo, že se stejně nezavděčím všem a že to, jak tátu skoro všichni milovali, byl výjimečný úkaz.“
Jejím hlasem promlouvá třeba Meg Ryan
Před kamerou se Menšíková objevovala spíš v menších rolích, například ve filmech Zemský ráj to na pohled, Anděl svádí ďábla nebo Kameňák. V televizi ji diváci zaznamenali v epizodních rolích od Bakalářů po Kriminálku Anděl. Nejde o filmografii postavenou na velkých hlavních rolích, ale spíš o mozaiku menších výstupů, které dohromady ukazují herečku, jež se dokáže přizpůsobit různým polohám bez zbytečné stylizace.
Mnohem výraznější stopu ale zanechala v dabingu. Její hlas patří k těm, které si možná hned nespojíte se jménem, ale bezpečně je poznáte. Dlouhodobě je spojovaná s českým hlasem Meg Ryan, ale její práce sahá mnohem dál, od romantických filmů přes seriály až po komediální i dramatické role. Objevila se například v dabingu seriálů Zoufalé manželky nebo Divoký anděl, které mají v Česku silnou diváckou základnu.
Je úplně jiná než její otec
Dabing u ní nepůsobí jako doplněk k herectví, ale jako plnohodnotná disciplína. Vyžaduje přesnost, práci s tempem i schopnost přenést emoci bez vizuální opory. Právě tahle kombinace jí vynesla i Cenu Františka Filipovského za film Já a mé přízraky. V odborném prostředí je dlouhodobě vnímaná jako jedna z hereček, které dokážou udržet vysoký standard českého dabingu i v době, kdy se na něj často tlačí čas i rozpočty.
Zajímavé je, jak odlišně nese odkaz svého otce. Vladimír Menšík byl extrovertní, živelný a miloval společnost. Martina působí opačně, spíš klidněji, soustředěněji a bez potřeby být neustále na očích. Možná i proto si své soukromí pečlivě chrání. V minulosti se objevily zmínky o jejím vztahu s hudebníkem Vlastou Třešňákem, se kterým i vystupovala, ale jinak zůstává mimo bulvární prostor.
Zdroje: extra.cz, kafe.cz, zeny.iprima.cz, ahaonline.cz, kinobox.cz
