Článek
Velká čísla jsou všude - od buněk v lidském těle až po velikost vesmíru. Není proto nijak divné, že lidská mysl může mít problém s pochopením naprosto úžasného rozsahu těchto čísel. Dokonce i nekonečno se v tomto srovnání může zdát snazší na pochopení. „Jakmile začnou být čísla dostatečně velká, všechno se začne rozmazávat,“ řekl v roce 2013 zesnulý Jon Borwein, matematik na univerzitě v Newcastlu v Austrálii s tím, že takovým číslům prostě nerozumíme.
Při přemýšlení o osobním rozpočtu je například český státní dluh nepředstavitelný. Ovšem například v měřítku atomů ve Vesmíru je to téměř nic. Carl Sagan například přirovnal stáří vesmíru ke kalendářnímu roku, kdy se lidé objevili až v posledních několika hodinách Silvestra.
Riemannova hypotéza
Poprvé byla publikována v roce 1859, je jednou z největších nevyřešených matematických záhad a kdokoli ji vyřeší, získá odměnu 1 milion dolarů. Hypotéza je taková, že skutečná část každé netriviální nuly konkrétní funkce, vhodně nazvané Riemannova zeta funkce, je 1/2.
„Toto je největší otevřená otázka v matematice. Ta, která zaručí, že vaše jméno bude známé za 10 000 let,“ řekl Borwein. Samozřejmě ji ale nejprve musíte vyřešit, což se zdá být docela oříšek.
Hypotéza, pokud je pravdivá, má důležité důsledky pro distribuci prvočísel, která nejsou dělitelná ničím jiným než sami sebou nebo číslem jedna. Aby matematici ověřili hypotézu, hledají extrémně velká prvočísla. Přitom svět prvočísel není nijak neznámý, setkáváme se s nimi denně. „Prvočíslo je součástí všeho, co používáme k šifrování,“ doplnil Borwein. Nejrůznější algoritmy jsou navrženy pomocí prvočísel, na druhou stranu je otázka, jestli máme správný vzorec. A právě o tom je Riemannova hypotéza.
Stačí si „chvilku“ počkat
Zní to složitě, to je pravda. Ale nic není nemožné. Příkladů je hodně. Třeba asi před 1000 lety se perský matematik Al Karaji poprvé zeptal, kolik existuje kongruentních čísel. Trvalo další tisíciletí, než bylo objeveno prvních sto shodných čísel. Do roku 2009 pak superpočítače objevily 3 148 379 694 kongruentních čísel.
Některá z nich jsou tak obrovská, že kdyby jejich číslice byly zapsány v desítkové podobě, táhly by se až k Měsíci a zpět. Co to ale znamená? Že si stačí „chvíli“ počkat a svého potvrzení se jistě dočká i Riemannova hypotéza.
Zdroje: livescience.com, claymath.org, britannica.com
