Článek
Když se mluví o rodině Baarových, pozornost se téměř vždy soustředí na Lídu Baarovou a její kontroverzní vztah s nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Méně známý je osud její mladší sestry Zorky Janů. Přitom právě její život skončil mnohem tragičtěji. Mladá herečka měla všechny předpoklady stát se jednou z hvězd českého filmu. Místo úspěšné kariéry ji ale čekaly rodinné tragédie, společenské odsouzení a zoufalství, které nakonec nepřekonala.
Krásná herečka nezůstala jen ve stínu sestry
Zorka Janů, vlastním jménem Zora Babková, se narodila 9. července 1921 v Praze. Před kamerou stála už jako dítě a později vystudovala pražskou konzervatoř. Diváci si ji mohou pamatovat z filmů Škola základ života, Ohnivé léto, Kluci na řece nebo Čekanky. Dobové články ji popisovaly jako půvabnou mladou ženu s přirozeným hereckým projevem. Mnozí filmaři věřili, že by mohla navázat na úspěchy své starší sestry.
Jenže zatímco Lída Baarová dobývala zahraniční filmová studia, Zorka si teprve budovala vlastní jméno. „Když Zorka sama začala hrát ve filmech, tak Lída Baarová kolikrát u toho filmování byla a snažila se jí nějak poradit, pomoci, snažila se jí nabízet určité kontakty a seznamovat ji s lidmi, kteří by jí mohli pomoci,“ vysvětlovala Milena Štráfeldová, autorka knihy Sestry B.
Pro říšský film bylo za války jméno Zorky Janů uváděno jako Irene Jahn
Rodina zaplatila za aféru Lídy Baarové
Po skončení druhé světové války se situace dramaticky změnila. Lída Baarová byla kvůli své minulosti zatčena a dlouhé měsíce čelila výslechům a vyšetřování zasáhlo celou rodinu. Nejtěžší ránu představovala smrt jejich matky Ludmily Babkové. Ta zkolabovala během období, kdy byla rodina pod obrovským psychickým tlakem. Ztráta matky znamenala pro Zorku obrovský šok, ze kterého se už nikdy plně nevzpamatovala.
Přestože Zorka Janů nebyla z ničeho obviněna, poválečná atmosféra jí prakticky zavřela dveře k herectví. Producenti i divadelní scény se od rodiny Baarových distancovali a mladá herečka přestala dostávat nabídky. Pro člověka, který měl celý život spojený s filmem a divadlem, to byla další tvrdá rána. Navíc sledovala, jak se jméno její rodiny stává symbolem zrady, přestože sama s politickými událostmi neměla nic společného.
Aby toho nebylo málo, tak psychika mladé ženy byla poměrně nevyrovnaná, což dokazují i slova Štráfeldové. „Na samém začátku její herecké kariéry jí Lída dala jasně najevo, že má pár kilo navíc. V té křehké duši to zřejmě vytvořilo určitou zábranu, blok, přestala jíst a vyhubla úplně na kost. Samozřejmě se to sčítalo i s tou psychickou nevyrovnaností a skončila nakonec na léčení,“ vzpomínala s tím, že Zorka jedla jednu okurku denně.
Trápily ji i osobní problémy
Z toho vyplývá, že by nebylo správné spojovat její smrt pouze s poválečnými událostmi. Zorka Janů zkrátka byla citlivá a psychicky křehká žena. Dlouhodobě trápily deprese a zklamání v osobním životě. Rodinné neštěstí, ztráta práce i nejistá budoucnost ale vytvořily kombinaci, kterou už nedokázala unést. „Ona byla skutečně taková senzitivní, jemná dívka, skromná, vůbec nijak okázalá a všechno prožívala tak nějak niterně. Já si myslím, že ta její povaha byla nevhodná do týhle herecký branže, ono být v divadle mezi herci není žádná legrace,“ říkala o ní později herečka Eva Gerová.
Sestry odpočívají vedle sebe
Dne 24. března 1946 Zorka Janů vyskočila z okna rodinné vily na pražské Hanspaulce. Bylo jí pouhých 24 let. Její smrt hluboce zasáhla i Lídu Baarovou a celý život si vyčítala, jaký dopad měly její životní volby na nejbližší rodinu. Přímou odpovědnost za sestřinu sebevraždu si sice nepřipisovala, ale tragédie rodinu nenávratně poznamenala.
Zatímco o Lídě Baarové vznikly knihy, televizní dokumenty i celovečerní film, na Zorku Janů se dlouho téměř zapomínalo. Přitom její osud patří k nejsmutnějším kapitolám české kinematografie. Byla mladá, talentovaná a krásná. Místo slibné budoucnosti ale přišla o matku, o práci i o víru, že se její život může vrátit do normálu.
Zdroje:
