Článek
Když se řekne příjmení Zach, většina lidí si automaticky vybaví herce Roman Zach (52). Jeho syn Prokop Zach (21) ale pomalu přestává být „tím synem slavného táty“ a začíná fungovat jako samostatná herecká tvář mladé generace. A i když geny nezapře – výškou ani charismatem – jde si vlastní cestou. Méně pozlátka, víc práce, tak by to asi šlo definovat.
Rodina vždycky inklinovala k umění
Prokop Zach měří téměř dva metry a vedle svého otce působí spíš jako mladší bratr než syn. Přestože vyrůstal v uměleckém prostředí, cesta k herectví u něj nebyla úplně samozřejmá. Naopak. „Ze začátku jsem byl takový, že jsem se bál. Jelikož pořád srovnávání s tátou, buď stejně dobrý jako táta a že jsem protekční spratek,“ vzpomínal. Dnes už je ale jasné, že divadlo i kamera pro něj nejsou jen krátkodobým experimentem.
Narodil se v roce 2005 do rodiny, kde byla kreativita běžnou součástí života. Maminka Andrea Králová se věnuje kostýmní tvorbě a scénografii, sestra Agáta zase tíhne k výtvarnému umění, tanci i scénografii. Prokop tak vyrůstal mezi kulisami, zkouškami a divadelní atmosférou. Tohle prostředí ho přirozeně formovalo.
Prokop Zach se změnil a jde svou cestou
Od sportu před kameru
Jako dítě si prošel snad všemi sporty. Fotbal, lezení, pohybové aktivity, týmové hry. Sport měl rád, jenže s nástupem na konzervatoř začalo být jasné, že energie půjde jiným směrem. Herectví postupně převážilo nad vším ostatním. Přesto mu sportovní minulost zůstala, hlavně v pohybové průpravě a fyzickém projevu, který dnes využívá na jevišti i před kamerou.
Před kamerou se objevil už jako dítě. Diváci si ho mohli poprvé výrazněji všimnout v seriálu Já, Mattoni, kde hrál už kolem jedenáctého roku. Postupně začal přibírat další role a dnes má za sebou několik známých projektů. Objevil se například v seriálech Hvězdy nad hlavou nebo Případ tanečnice či Odznak Vysočina. Dnes natáčí nový seriál s Pavlem Zedníčkem s názvem Muži v letu. Filmoví fanoušci ho zase mohli zaznamenat ve snímcích 3Bobule či High School Heist.
Herectví je o maskách, takže i showbyznys
Právě natáčení filmu High School Heist pro něj bylo speciální ještě z jednoho důvodu, poprvé si výrazněji zahrál po boku svého otce. „K roli v tomto filmu jsem se napřed dostal já a potom nastaly takové obstrukce, kdy se řešilo, kdo by mi měl hrát tátu. Pan Haluza chtěl navrhnout právě mého tatínka, ale prý se bál, co bych na to řekl. S velkou radostí jsem přitom hned souhlasil. Tátu mám rád a dohromady se nám skvěle hraje,“ vysvětloval Prokop.
Přestože bývá často srovnáván se svým otcem, snaží se podobným debatám spíš vyhýbat. O otevřeném českém showbyznysu mluví bez zbytečného idealismu. Přiznal například, že prostředí herecké branže umí být dost falešné a plné přetvářky. „Je to šílený svět, že všichni spolu musí spolupracovat. Herectví je o maskách, takže o tom je i šoubyznys.“
Roman Zach s manželkou Andreou
Možná právě z toho vznikl i jeho další projekt, vlastní divadelní platforma Studio JANTAR. Tu založil s přáteli a spolužáky jako prostor, kde mohou tvořit po svém, bez zbytečných tlaků a zákulisních her. Nešlo jim o rychlou popularitu ani o známá příjmení na plakátu. Prokop několikrát zdůraznil, že chtěli začít v malých prostorech a nechat si publikum získat přirozeně. „Jednou třeba budeme slavní, protože se to prostě stane. Lidi to bude opravdu bavit a bude je bavit naše energie a naše náplň.“
Za každou cenu svůj
Divadlo je pro něj dnes možná ještě důležitější než samotné natáčení. Vedle kamery totiž nabízí něco, co mu v seriálové výrobě často chybí, větší svobodu a intenzivnější kontakt s lidmi. Se souborem nastudovali například vlastní pojetí Hamleta, které hráli nejprve v komornějších scénách a později i na známějších pražských scénách.
Zajímavé je, že navzdory výraznému vzhledu si své soukromí poměrně hlídá. Nepůsobí jako klasická celebrita mladé generace, která by neustále sdílela každý detail života na sociálních sítích. I proto ho spousta lidí mimo televizní obrazovku prakticky nepoznává. Na premiérách sice občas budí pozornost extravagantnějším stylem oblékání, jinak ale působí spíš nenápadně. Jeho příběh však jasně ukazuje, že už dávno není „ten“ od Prokopa Zacha. Z malého kloučka se změnil a dnes by ho už poznal málokdo. A o to jde, má svoji vlastní cestu.
Zdroje: autorský článek s využitím
